Před sto šedesáti lety se na našem území odehrálo rozhodující střetnutí mezi Rakouskem a Pruskem o mocenské postavení v Německém spolku. Skončilo porážkou rakouských vojsk v bitvě u Hradce Králové, označované také jako bitva u Sadové či na Chlumu. Ustupující rakouská armáda polního zbrojmistra Ludvíka Benedeka začala po hradecké porážce postupovat na jih směrem k Brnu a Vídni. Prusové měli zabránit ústupu vojsk od Olomouce na jih podél Moravy.

Prostějov byl v minulosti obehnán hradbami. Byly budovány za Pernštejnů od roku 1495 do třicátých let 16. století. Právě před sto šedesáti lety se začalo s jejich bouráním, a to v Olomoucké bráně.

Mentální anorexie není jen výmysl dnešní doby. Dnešní badatelé se shodují, že poruchou příjmu potravy nejspíš trpěla i rakouská císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa. Nasvědčují tomu totiž její zdravotní problémy i chování.

Významnou regionální osobností byl pedagog, hudebník, botanik a člen Českobratrské církve evangelické Tomáš Člupek. Od jeho narození nedávno uplynulo sto sedmdesát let. Významný činitel Českobratrské církve evangelické stál u založení prostějovského sboru.

Pozoruhodný příběh se skrývá za obrazem Josefa Mánesa s názvem Podobizna dětí hraběte A. A. Silva-Taroucy. Zrestaurované dílo se nyní vrátilo na zámek do Čech pod Kosířem na Prostějovsku, kde malíř často pobýval. Obraz zde v roce 1867 vznikl, kromě dětí zachycuje i předměty, které jsou na zámku dodnes k vidění.

Sto třiceti let by se nyní dožil divizní generál, stratég československé armády a tvůrce československého opevnění, generál Karel Husárek. Narodil se v Čehovicích u Prostějova. Válečného hrdinu tvrdě postihly komunistické politické čistky.

Podoba města Olomouce se mění neustále, ale k radikálním změnám došlo především na přelomu 19. a 20. století, kdy se rozhodlo o zbourání velké části městských hradeb. To se týkalo i severní části města kolem tehdejší Rohelské brány a jejího blízkého okolí, především v místech dnešní ulice Sokolské (dříve Koželužské). Kde se dnes nachází Dopravní podnik, budova Policie ČR a velká budova, dřívější městský chudobinec, tam to vypadalo ještě na začátku 20. století zcela jinak. Kromě městských hradeb se zmíněnou Rohelskou bránou, které obtékalo jedno z ramen Mlýnského potoka, stávala Velká vodárna, podle které se dnes jmenuje ulice Vodární. Zajímavá je i historie ulice Kačení, která dříve vedla zčásti jinudy.

Horní náměstí prošlo za všechna staletí mnoha proměnami. Dějiny tohoto místa jsou stejně staré jako samotné město Olomouc. Vedle staršího Dolního náměstí ve 13. století postupně vyrostla osada kolonistů a cizích kupců, která určila pozdější podobu Horního náměstí. Nejprve tedy jako trhová osada, postupně rozšiřovaná odsoušením bažinatého terénu, který byl na západ od budoucího náměstí. To se nahoře rozrostlo o řadu kupeckých domků (později Bohatých krámů), které propojily prostor obou náměstí ulicí Kramářskou, ve které stál románský kostelík a později kaple sv. Markéty.

Do konce září chce město Jeseník obnovit historický pramen U Vousáče, který leží mezi Smetanovými sady a Křížovým vrchem. Pramen původně věnovaný rakouskému mocnáři Františku Josefovi I. je ve špatném stavu a nefunguje. Město na obnovu získalo dotaci od Olomouckého kraje.

Město Jeseník hodlá ještě v letošním roce obnovit historický pramen U Vousáče, původně věnovaný rakouskému mocnáři Františku Josefovi I., který je ve špatném stavu a nefunguje. O dotaci bude žádat Olomoucký kraj. Pramen s pozoruhodnou minulostí by mohl být opět v provozu už na konci června.