DRBNA HISTORIČKA: Prusko-rakouská válka před sto šedesáti lety zasáhla i Hanou
Před sto šedesáti lety se na našem území odehrálo rozhodující střetnutí mezi Rakouskem a Pruskem o mocenské postavení v Německém spolku. Skončilo porážkou rakouských vojsk v bitvě u Hradce Králové, označované také jako bitva u Sadové či na Chlumu. Ustupující rakouská armáda polního zbrojmistra Ludvíka Benedeka začala po hradecké porážce postupovat na jih směrem k Brnu a Vídni. Prusové měli zabránit ústupu vojsk od Olomouce na jih podél Moravy.
Autorka je historička a publicistka.
K prvnímu střetnutí došlo 14. července odpoledne v prostoru mezi kapličkou sv. Otýlie u Čechůvek a Kralicemi na Hané, kde se střetly pruský 1. tělesný husarský pluk č. 1 a saský jezdecký pluk. V neděli 15. července dopoledne se v prostoru lesíka tzv. bažantnice u Tovačova se střetly 71. pěší pluk vévody toskánského a 44. pruský pluk. Tuto událost připomíná centrální pomník bitvy u silnice mezi Tovačovem a Dubem nad Moravou.
Na pamětní desce je uvedeno 281 jmen padlých rakouských vojáků. Sedmnáct rakouských děl ukořistěných z této bitvy u Klopotovic bylo převezeno do Prostějova a téhož dne vystaveno před Černým dvorem na Pernštýnském náměstí č. 8. Další drobné srážky a střetnutí probíhaly u Věrovan, Rokytnice a Dluhonic. Bitva skončila porážkou rakouských vojsk a ústupem k Přerovu.
Dobový tisk a záznamy kronikářů a písmáků nám podávají řadu svědectví o onom „neblahém roku“ 1866 se všemi důsledky a útrapami obyvatel. Patřily mezi ně ubytování vojska a jeho zásobování potravinami, obilím a senem, poskytování přípřeží ze strany rolníků, zničená úroda na polích. Dalším důsledkem byla epidemie cholery, které podlehlo několik stovek obyvatel z řad vojáků a civilních osob. Mnoho nemocných a raněných bylo umístěno do nemocnice Milosrdných bratří v Prostějově. Provizorní cholerová nemocnice byla také v Žešovské (Brněnské) ulici 17 v Prostějově. Menší polní lazaret byl na zámku v Hrubčicích.
Události roku 1866 nám připomínají četné pomníky, kříže a cholerové hroby. Pečuje o ně Komitét pro udržování památek z války roku 1866. Eviduje 52 památek ležících na katastrech 15 obcí a měst střední Moravy Jedinečný soubor památek z války 1866 se nachází na katastru Tovačova. Celkem je jich 18, z toho je 8 je zaniklých a jedna památka je replika. Události roku 1866 zde připomínají také dvě naučné stezky: Po stopách bitvy u Tovačova a Po stopách války na Přerovsku.
Jezdeckou srážku u Čechůvek připomíná pískovcový kříž z roku 1869 pořízený z finančního příspěvku neznámého dárce – účastníka bitvy a čechůvské obce. Jedinou památkou na zaniklý klášterní hřbitov Milosrdných bratří je pomníček pruského poručíka granátnického pluku Ernsta Franckenberga, který zemřel v klášterní prostějovské nemocnici 27. srpna 1866 na tyfus. Najdeme jej v parčíku u kostela sv. Jana Nepomuckého na Vojáčkově náměstí.
Další památkou je pomník na hrobě rakouských vojáků na hřbitově v Hrubčicích. Oběti cholery také připomíná obrázek Nejsvětější Trojice od prostějovského malíře Josefa Vyjídáčka v Ondraticích (1938). Zajímavou památkou je kaplička ve Vitčicích (z roku 1873) postavená z odkazu rolníka Františka Řezáče, který zemřel na choleru. Připomenout můžeme zaniklý cholerový hřbitůvek „Pod Doubravkou“ u Dobrochova.
Příčiny porážky byly taktické i vojenské. Zastaralé rakouské pušky (systému Lorenz) nabíjené zezadu se nevyrovnaly pruským jehlovkám. Dále to byly nevhodné bodákové útoky, nepraktická bílá barva uniforem a chyby velitelů. Ve dnech 18. až 24. října 1866 navštívil místa bojů osobně císař František Josef I. Hovořil se starosty o proplácení škod a dané situaci.
Válka způsobila velké škody lidské i materiální. Kralický kronikář Ignác Grydil proto zakončil svůj zápis v kronice těmito slovy: „Rok 1866 všem žijícím obyvatelům hluboce v paměti zůstane, pro všechny ztráty, jež zakusili a s milostí a pomocí Boží přestáli. Každý úpěnlivě volal: Od moru, hladu a vojny, vysvoboď nás, Pane!“
