Olomouc není zajímavá jen renesanční a barokní architekturou z časů největší slávy města na přelomu 16. a 17. století. Hanácká metropole skrývá řadu skvostů moderního stavitelství. Například budovu bývalého kina Central, kde byla umístěna první zvuková technika k projekci filmů na Moravě.

Dnešní Palackého univerzita má bohatou historii druhé nejstarší domácí vysoké školy a jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Zpočátku byla centrem Jezuitů a pak sloužila i k poněmčování Moravy v rámci snah Habsburků o co největší jednotu v jejich soustátí. V jednom ohledu však na univerzitě hrála čeština prim.

Z dnešního úhlu pohledu se zdá jen těžko uvěřitelné, že stavba klíčové dopravní infrastruktury si ve svých počátcích vůbec nevšímala Prahy. První česká parostrojová železnice vedla přes Moravu a Slezsko do Polska. První vlak z Vídně do Prahy přes Olomouc a Českou Třebovou na Masarykovo nádraží dojel v roce 1845.

Hildebert Woletz byl celým svým životem spjatý s Prostějovem. Provozoval obchod a stala se radním města. Zemřel jako vdovec a bezdětný a univerzální dědičkou svého jmění jmenoval prostějovskou obec. Přál si, aby z jeho majetku byla zřízena Nadace na vybudování městského chorobince.

Na východním a jihovýchodním okraji Moravskoslezského kraje se můžeme setkat se svérázným valašským folklórem. Oblast je jednou z lokalit, kam dorazila na konci středověku tzv. valašská kolonizace. Pár pastevců z východu dokázala otisknout v regionu zásadním způsobem svou tvář.

Literární historik, redaktor a spisovatel František Sekanina byl úzce spjatý s naším regionem. Narodil se v chudé rodině svobodné matky v Žárovicích u Plumlova na Prostějovsku. Už od mládí ho přitahovala literatura. V Hlasech z Hané otiskl své první studentské básně.

Do regionální historie se významně zapsal pedagog, publicista a kulturní činitel Josef Konvička. Od jeho narození nedávno uplynulo sto šedesát let. V Prostějově žil a pracoval přes čtyřicet let, byl oblíbený především pro svoji milou a čestnou povahu.

Do druhé světové války byly české země multinárodním státem, ať už šlo o Korunou českou, habsburskou monarchii nebo Československou republiku. Konec soužití národů s odlišným jazykem napsaly hrůzy druhé světové války a důsledky největšího vojenského konfliktu v dějinách lidstva.

Pozoruhodnou osobností našeho regionu byl lékař a veřejný činitel František Skácelík. Narodil se v Bochoři u Přerova a po studiích působil jako praktický lékař v Přerově. Ordinoval ještě ve svých šestašedesáti letech, až v roce 1911 na vlastní žádost odešel ze zdravotních důvodů do penze. S manželkou Marií měl šest dětí.

Loštické Muzeum Olomouckých tvarůžků přivítalo již čtvrtmiliontého návštěvníka. Slavnostní šerpu obdržel mladý člen rodiny Jořenkovy, která dorazila do Loštic objevovat historii a tradici tohoto unikátního sýru v těchto dnech. Na památku rodina obdržela balíček plný tvarůžkových dobrot.