Rozlehlý prostějovský hřbitov získal v uplynulých měsících několik nových prvků, návštěvníkům místa posledního odpočinku pomůže s orientací také nový systém směrovek. Hřbitov by se měl v následujících letech rozšířit i o nové urnové hroby a kolumbária.

Olomoucký ústřední hřbitov před dušičkami prodlužuje otevírací dobu ústředního hřbitova. S tradičně vysokou návštěvností míst posledního odpočinku na přelomu října a listopadu se pojí také dopravní zátěž v okolí hřbitovů. Dopravní podnik města Olomouce posílí tramvajové spoje do Neředína, městská i státní policie pak zintenzivní hlídkovou činnost.

Necelé dva týdny před Památkou zesnulých začínají policisté a strážníci s intenzivnějším dohledem na hřbitovech a jejich okolí. Dušičky znamenají každoročně výrazně vyšší návštěvnost lidí na pietních místech. Bohužel se kromě dopravní zátěže pojí s tímto obdobím i aktivita zlodějů, kteří cílí nejen na osobní věci návštěvníků hřbitovů, ale třeba také na dekorace hrobů.

Jednašedesát nových urnových míst za půl milionu korun vznikne na hřbitovech v Přerově a v některých místních částech. Vzhledem k rostoucím cenám stavebního materiálu však jejich pronájem podraží. Cena na rok se zvýší o 200 korun na 800 korun.

Hřbitovy města Olomouce připravují nový prostor, kde se budou moci pozůstalí rozloučit se svými nejbližšími. Na neředínském hřbitově vzniká "Les vzpomínek". Nové pietní místo bude doplněno o kamennou zeď i umělecká díla.

Účastník bitvy o Británii a Francii, poválečný velitel Vojenského leteckého učiliště v Prostějově, generálmajor Josef Duda má na prostějovském městském hřbitově nový hrob. U jeho odhalení byli příslušníci 533. praporu bezpilotních systémů, který nese generálovo jméno a sídlí na prostějovském letišti.

Netradiční kolumbárium z dusané hlíny nyní vzniká v Mořicích na Prostějovsku. Na místním hřbitově jej staví během letní školy architekti z Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Hlínu zpracovávají dusáním, následně z ní postaví kolumbárium s třiceti výklenky.

Na centrálním hřbitově v Šumperku je ve špatném stavu zhruba desítka hrobek významných šumperských osobností. Město má záměr postupně opravit všechny. Harmonogram prací je však závislý na finančních prostředcích.

Kostel sv. Máří Magdalény patří na Bouzovsku mezi nejstarší sakrální stavby v širokém okolí. Podle farního inventáře z roku 1804 se nachází čtvrt hodiny cesty na jih od městečka Bouzova, byl vybudován na území zaniklé vsi s příznačným názvem Farářova Lhota, která definitivně zpustla, už jen jako Lhotka, za třicetileté války.

Při krádeži cihel přistihl ženu ve středních letech starosta Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Zlodějka se pokusila odcizit téměř stovku cihel od místního hřbitova. Němčice by tak měly škodu necelé čtyři tisíce korun. Žena je podezřelá z přestupku.