Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky, které se také říká kaplička. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k. stavební inženýr Vincenc Kühn pro svého otce Jana Kühna.

Oskar Vojáček z Prostějova je mladším bratrem mnohem známějšího Karla Vojáčka, národního a spolkového činitele, lékárníka, starostu města v letech 1892 až 1898, mecenáše, lidumila a podporovatele spolků. Oskar byl ve stínu Karla, ale i on byl pozoruhodnou osobností starého Prostějova. Od jeho narození nedávno uplynulo sto sedmdesát let.

Přerov si dnes připomíná tragédii, při které přesně před 78 lety zemřelo na kopci zvaném Švédské šance 267 nevinných lidí. Na městském hřbitově bude po poledni pietní vzpomínka a na místě vraždy společná modlitba. Odpoledne v kostele sv. Vavřince proběhne přivítáním zvonů, na nichž jsou jména dětských obětí masakru.

Lidé, kteří chtějí o víkendu cestovat na hřbitov v Olomouci, se musí připravit na komplikace. V sobotu a v neděli budou dělníci v ulici Palackého napojovat v blízkosti tramvajové zastávky Nádraží město kanalizaci, z tohoto důvodu nebudou do Neředína jezdit tramvaje.

Příprava výstavby zpevněné stezky kolem přerovského hřbitova upozornila na téma pohřbívání domácích zvířecích mazlíčků. Město chce otázku řešit vybudováním takzvaného animálního pohřebiště, před zahájením dalších kroků zástupci města zjišťovali názory obyvatel. Ti vyslovili záměru značnou podporu.

Vstup na hřbitov a do olomouckého krematoria se promění. Kořeny šestnácti platanů nebezpečně nadzvedávají dlažbu a vytvořily nerovnosti, specializovaná firma proto stromům pomůže a vybuduje zde nový štěrkový povrch.

Hrobku Františka Havránka na prostějovském hřbitově zařadilo město Prostějov mezi významné hroby a hrobky a bude se o ni starat. Významný zahradník a zahradní architekt stál například u zrodu Kolářových sadů, zasadil se také o vybudování skleníku nebo zimní zahrady.

Již v samých počátcích křesťanství vyznavači víry Kristovy usilovali o to, aby kněží do křesťanských osad přicházeli vzdělaní, tudíž pečovali také o zřizování škol. Ve 2. století škola v Alexandrii velice proslula a dalším školám po východních krajích byla vzorem, dala jim vznik a směr. Na začátku doby velkomoravské zde začaly vznikat i první křesťanské školy. Po příchodu Cyrila a Metoděje, misionářů ze Soluně, vznikla v druhé polovině 9. století zároveň s novým biskupstvím moravským i škola, v tehdejším velkém hradišti u Mikulčic a patrně i na Velehradě. Vzniklo slovanské písmo Hlaholice, které dalo základ psanému slovu ve slovanštině a bohoslužby se začaly dělat v jazyce srozumitelném pro přítomné věřící. Metoděj začal učit prvních padesát žáků, kteří se později rozešli do dalších krajů, aby šířili nabyté vědomosti.

Majestátné topoly, které dlouhá léta střežily prostějovský hřbitov, musely kvůli bezpečnosti padnout. Kmeny některých z nich ovšem vypadaly zdravě. Prostějovská radnice vysvětlila, že topoly byly ve špatném stavu, měly infekci kmenů nebo úplně vyhnilé kmeny, suché vrcholy a poškozené kořeny.

Zase ponožky nebo bačkory? Pokud vás nadílka pod vánočním stromečkem příliš nepotěšila, věřte, že vždycky může být hůř. Mezi dárci každoročně nejvíce perlí prarodiče. A často také tchýně. Zda-li je to záměr, těžko říct.