Návrší poblíž křelovského fortu XVII bylo dávno před existencí pevnosti významným místem pravěkých a raně středověkých kultur. O dějinách místa, ze kterého je nyní otevřený výhled na pár kilometrů vzdálené město Olomouc, zjišťují pozoruhodné poznatky archeologové. Ti dokončují několikaměsíční záchranný výzkum před stavbou nového úseku dálnice D35.

Než zakryjí oblast polí u Olomouce neprostupné desky nového dálničního úseku, nechává Ředitelství silnic a dálnic podle platných nařízení zpracovat mezi Neředínem a Křelovem archeologický průzkum. Na budoucí trase dálnice tak odborníci hloubí sondy a bádají nad nálezy. Svědectví o historii poskytla lokalita na vršku nad hanáckou metropolí celou řadu, a to i z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné.

Při výkopech přípojek inženýrských sítí pro rodinný dům na severním okraji Dětkovic na Prostějovsku se nedávno našly tři hroby. U jednoho z nich archeologové objevili zřetelné stopy pohřebních nosítek, takzvaných már nebo lůžka mrtvého. V lokalitě se nachází známé pohřebiště Slovanů z mladší doby hradištní.

Rozlehlý prostějovský hřbitov získal v uplynulých měsících několik nových prvků, návštěvníkům místa posledního odpočinku pomůže s orientací také nový systém směrovek. Hřbitov by se měl v následujících letech rozšířit i o nové urnové hroby a kolumbária.

Příslušníci některých kultur z minulosti promyšleně rozmísťovali své hroby v území, které obývali, zřejmě proto, aby měli pomyslnou vizuální kontrolu nad krajinou svých předků. Svědčí o tom poslední vykopávky archeologů u Dobromilic na Prostějovsku.

Otevírání hrobů a jejich vykrádání bylo mezi našimi předky poměrně běžné, jak dokládají poslední vykopávky na okraji Dětkovic na Prostějovsku. Archeologové zde odkryli osmnáct kostrových hrobů z přelomu doby kamenné a doby bronzové z období mezi roky 2300 až 2000 před Kristem.

Několik desítek hrobů poničila pondělní bouřka na městském hřbitově v Prostějově. Na místa posledního odpočinku obyvatel Prostějova popadaly silným větrem polámané větve i vyvrácené stromy.