U Dětkovic archeologové objevili tisíce let staré hroby, některé byly vykradené
Otevírání hrobů a jejich vykrádání bylo mezi našimi předky poměrně běžné, jak dokládají poslední vykopávky na okraji Dětkovic na Prostějovsku. Archeologové zde odkryli osmnáct kostrových hrobů z přelomu doby kamenné a doby bronzové z období mezi roky 2300 až 2000 před Kristem.
Archeologové se do Dětkovic vypravili kvůli plánované stavbě rodinného domu. Objevili zde pohřebiště únětické kultury, které podle radiokarbonových dat náleží mezi roky 2300 až 2000 před Kristem.
"Odkrytá část pohřebiště je výrazně poznamenána běžně se vyskytujícím fenoménem druhotného otevírání hrobů, kdy některé byly téměř v úplnosti exhumovány, jiné byly cíleně zasaženy do oblasti hrudníku a hlavy. Tyto aktivity, ke kterým v některých případech zjevně docházelo již v době tlení těla, čemuž nasvědčují dislokace ucelenějších partií skeletu, jsou zpravidla spojovány s akty motivovanými buďto ekonomicky, a to kvůli vykrádáním cennějších předmětů z kovu, nebo rituálně," potvrdil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústav archeologické památkové péče Brno.
Experti v Dětkovicích celkem 18 kostrových hrobů. Zemřelé naši předci ukládali do oválných až obdélných jam ve skrčené poloze, hlavou k jihu a obličejem k východu, zřejmě kvůli solárnímu kultu. V hrobech byly nádoby z keramiky, což podle vědců nepochybně souvisí s ukládáním potravinových milodarů. Rituály pak potvrzuje opakovaný výskyt takzvaných zrnotěrek, mlecích kamenů na obilí, které byly v uvolněných místech po odstraněných částí těl.
"V oblasti Prostějovska se jedná o vůbec první moderními metodami vedený archeologických výzkum pohřebiště tohoto období. Vyzvednuté skelety budou podrobeny dalšímu antropologickému a případně i genetickému zkoumání, výplně nádob pak poslouží k chemickým expertízám," dodal v tiskové zprávě Fojtík.
