Návrší poblíž křelovského fortu XVII bylo dávno před existencí pevnosti významným místem pravěkých a raně středověkých kultur. O dějinách místa, ze kterého je nyní otevřený výhled na pár kilometrů vzdálené město Olomouc, zjišťují pozoruhodné poznatky archeologové. Ti dokončují několikaměsíční záchranný výzkum před stavbou nového úseku dálnice D35.
S postupem těžké techniky, která odkrývala a odvážela úrodné vrstvy půdy z budoucího prostoru stavby, pokračoval nad hanáckou metropolí odborný archeologický výzkum. Ten přinesl poznání o jedinečnosti místa. Kousek od zahrádkářské osady našli odborníci přes 130 hrobů ze starší doby bronzové. „Výzkum tohoto pohřebiště probíhá čtvrtý měsíc. Řadí se k největším v regionu. Hroby patří do takzvané Nitranské kultury, jejíž jádro osídlení leží na jihozápadním Slovensku a východní Moravě, kde jsou i velká pohřebiště. Na západ od řeky Moravy jsou jenom malá s jednotkami hrobů,“ vysvětlila Vendula Vránová z Archeologického centra Olomouc, které záchranný výzkum provádí.
Archeoložka přibližuje, že u nalezených ostatků je patrný takzvaný kostrový pohřební ritus. „Dodržovali, že muže pohřbívali na pravém boku a ženy na levém boku, jejich pohled byl nasměrován na jih. Výraznou raritou je také skutečnost, že velká část kosterních pozůstatků byla v nějakém časovém horizontu v hrobech přeskládána, nejsou v anatomické poloze,“ upozorňuje Vránová.
Pátek, 5. ledna 2024, 20:34
Poslední vykopávky na soutoku Hloučely a Romže na západním okraji Prostějova potvrdily existenci rozsáhlé neolitické osady nejstarších moravských zemědělců. Archeologové zde objevili jámy a příkopy a například bodce, šídla, dlátko nebo zdobenou...
„Máme pracovní hypotézu, že měli vícefázový pohřební ritus. To znamená, že když jedinec zemřel, tak první místo jeho odpočinku mohlo být jiné než hrobová jáma. Anebo vykopali hrob, do kterého uložili tělo zemřelého, ale nezasypali ho hlínou. Počkali nějaký čas, než nezetlejí všechny měkké tkáně. Poté v rámci rozloučení se zemřelým pietně narušili ostatky, nejde o vykradení hrobu, ale součást jejich pohřebního rituálu,“ vysvětluje antropolog Archeologického centra Olomouc Lukáš Šín, který s kolegy trpělivě vyzvedává z hrobů značné množství kostí a ukládá je do papírových sáčků.
„V pohřebišti je zastoupené celé demografické spektrum. Byly zde kostry jedinců mužského i ženského pohlaví a také pohřbené děti. Na základě laboratorních analýz budeme zjišťovat například případné choroby nebo zranění, kterými tito lidé trpěli. Pohledem můžeme určit některá poranění, zaznamenali jsme zde například zlomeninu pánevní kosti, což vyžaduje působení extrémní síly například při pádu z velké výšky. Šlo o zhojené zranění, jedinec to tedy přežil, někdo se o něj musel starat,“ zmínil antropolog a přidal i další zajímavý příběh. „Našli jsme také temenní kost ženy s trepanací, což je záměrné otevření lebeční dutiny, které se provádělo zejména z terapeutických důvodů nebo když jedinec trpěl třeba nějakými psychickými obtížemi. Mohlo se to provádět například při těžkém otřesu mozku, lidé upadali do hlubokého bezvědomí. Šlo o uvolnění tlaku. Prováděli to kamennými nástroji, nejčastěji škrabáním. Na okraji vstupu je znát, že je zkosený a zhojený. Je vidět, že kost na to reagovala. Žena zákrok přežila a minimálně týdny ještě žila,“ vylíčil odborník z Archeologického centra Olomouc.
Čtvrtek, 28. března 2024, 13:34
Na stavbě nového úseku D35 poblíž Olomouce končí několikaměsíční záchranný archeologický výzkum a rozbíhají se přípravné fáze pro samotnou výstavbu. Jedním z úvodních úkonů má být v prvním dubnovém víkendu demolice menšího mostu nad dálnicí, což si...
Kromě kosterních ostatků objevili vědci v hrobech také různé předměty. „Nachází se tam velmi často desítky kusů kostěných korálků, které byly asi součástí oděvu. Jde o kulturu, která byla úplně na začátku doby bronzové. Pohřbení lidé u sebe měli první měděné předměty, malé spirálové šperky nebo ozdoby oblečení. Měli u sebe také kostěná šídla nebo ozdoby z kančích klů. Do hrobů dostávali také milodary v podobě velkých hovězích žeber a dost časté jsou i pazourkové hroty na šípy,“ vyjmenovala Vendula Vránová.
Ta s kolegou Šínem vyzdvihuje význam lokality, na které se nalezly doklady o pohřbívání zemřelých lidí ze šesti různých pravěkých a raně středověkých kultur v rozmezí třech a půl tisíce let. Hroby se vzájemně neporušovaly, podle odborníků zřejmě byly na povrchu vyznačené mohylami. Ty se ale postupně ztratily pravděpodobně v 19. století při používání hluboké orby.
V úvodu dubna už archeologové staveniště opustí, vyhloubené jámy se zasypou a postupně překryjí vrstvami budoucí dálnice. I v sousedství budoucí rušné komunikace budou pod povrchem okolních zemědělských pozemků zřejmě ukrytá svědectví prastarých časů. „Nechali jsme si zpracovat geofyzikalní průzkum, a máme zjištění, že nejstarší hroby pokračují v určitém oblouku dál do pole. Nelze ovšem odhadnout, kolik takových hrobů zde ještě je. Mohylová pole zde byla určitě ještě rozsáhlejší,“ dodala Vendula Vránová.
Foto Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Uvědomte si slávu Moravskyho Národa ! Nepřistupujte na narativ "Praha a nic"!!!
