Populace netopýrů ve sledovaných lokalitách v Olomouckém kraji roste. Například Javoříčské jeskyně hlásí vůbec nejvyšší počty těchto přísně chráněných savců za celou dobu jejich sledování. V jeskyních v letošní zimě vůbec poprvé zimuje více než sedm tisíc netopýrů.

V Javoříčském krasu začalo pravidelné sčítání přísně chráněných netopýrů. Jeskyňáři musí během několika dní prolézt několik jeskyní a rovněž všechna místa hlavního podzemního labyrintu. Populace netopýrů, zejména vrápence malého, v Javoříčku v posledních letech roste. V současné době zde žije přes pět tisíc netopýrů.

Kostra medvíděte, kterou před časem v jedné z jeskyní v Javoříčském krasu objevili amatérští jeskyňáři, je zhruba 14 tisíc let stará. V českých podmínkách jde o zcela unikátní nález, protože celou neporušenou kostru se zatím nikomu najít nepodařilo. Jak medvídě zemřelo, není jasné. Mělo asi rok.

Zásadní nedostatky má podle vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbory Šimečkové analýza, která posuzovala varianty plánovaného vodního díla Skalička na Hranicku. Multikriteriální rozbor situace vypracovaný několika vědeckými pracovišti podle Správy jeskyní České republiky neodpověděl na klíčové otázky. Ministerstvo životního prostředí tak poslalo na ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy vyjádření, ve kterém odmítá varianty zaplavených nádrží a přiklání se k variantě suchého poldru.

Nahlédnout do tajemného života netopýrů budou moci v pátek večer účastníci netradiční akce v bývalém lomu u jeskyně Na Špičáku poblíž Supíkovic na Jesenicku, kterou odborníci uspořádají u příležitosti Mezinárodní noci pro netopýry. Připraveny jsou ukázky odchytu netopýrů i zajímavé informace o těchto savcích.

Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. Novinářům to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.

Netrpělivě čekají na své otevření po uvolnění protikoronavirových opatření správci jeskyní v Olomouckém kraji. Na rozdíl od některých památek či muzeí totiž nemohou do svých útrob vpustit návštěvníky individuálně bez průvodce. Zástupci správy jeskyní zatím neznají přesný termín otevření, ale ani podmínky, za kterých budou moci prohlídkové trasy zpřístupnit.

Turistická chata Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku, která správě jeskyní slouží jako provozní budova, prošla rozsáhlou omlazovací kůrou. Zachovala si původní vzhled z přelomu 19. a 20. století, ale návštěvníkům nabídne větší komfort, například zcela nové sociální zařízení. Přírodní památka je nejstarší písemně doloženou jeskyní v zemi.

Návštěvnost památek a dalších turistických cílů v Olomouckém kraji je za první polovinu prázdnin poměrně velká. Hrady, zámky i zoologická zahrada tak dohánějí výpadek vzniklý jarními koronavirovými opatřeními. V návštěvnosti se podle správců promítá nynější zájem o domácí turistiku, úspěchy však sklízejí i novinky, které pro letošní turistickou sezonu připravili.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda. Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. Informoval o tom archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.