Zastupitelstvo Olomouckého kraje dnes schválilo smlouvu o revolvingovém úvěru až 500 milionů korun, s jehož pomocí hejtmanství plánuje pokrýt výrazný pokles daňových příjmů způsobený dopady pandemie koronaviru. Revolvingový úvěr u Komerční banky bude moci krajský úřad čerpat od letošního října do konce roku 2022.

Říjnové krajské volby se blíží a redakce Olomoucké Drbny se proto zeptala deseti zástupců politických stran a hnutí na tři otázky ohledně environmentální politiky v kraji. Druhá z nich se týká plánovaného záboru půdy u Hněvotína, vůči které se vzedmula vlna kritiky jak z obce Hněvotín, tak i z řad občanské iniciativy.  V obecné rovině, zábor orné půdy nehodnotí kladně ani experti „Naše krajina je relativně náchylná ke změně klimatu. Ať už se jedná o erozi půdy nebo utuženost půdy. Třetím faktorem, který tomu napomáhá, je právě nekoordinovaná zastavěnost půdy,” odpověděl v rozhovoru z února 2020 naší redakci Zdeněk Žalud, expert na klima, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

Říjnové krajské volby se blíží a redakce Olomoucké Drbny se proto zeptala deseti zástupců politických stran a hnutí na tři otázky ohledně environmentální politiky v kraji. První z nich se týká stavu životního prostředí v kraji a problémů, které by se, dle názorů kandidátů, měli řešit.

Bývalý primátor Olomouce a ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) dnes složil slib člena olomouckého zastupitelstva, ve kterém nahradil stranickou kolegyni Jitku Weiermüllerovou. Bývalá olomoucká zastupitelka v červenci rezignovala a poslanec Staněk byl jejím náhradníkem. ČSSD je v Olomouci v opozici. Radniční koalici tvoří ANO, ODS, KDU-ČSL a hnutí spOLečně.

Zatím hlavně na sociálních sítích či reklamních poutačích podél silnic se v Olomouckém kraji odehrává kampaň před říjnovými krajskými volbami. Někteří lídři už začali objíždět města a obce, kde hovoří s místními lidmi o jejich problémech a prezentují volební programy. Ostrou fázi kampaně politické strany a hnutí plánují spustit na začátku září, některé ji kvůli pandemii koronaviru proti předešlým volbám pozmění, vyplývá z ankety ČTK.

Za partyzánštinu označil první olomoucký hejtman Jan Březina tehdejší budování krajských úřadů, od jejichž vzniku uplynulo 20 let. Vznik nového úřadu připravoval jako olomoucký přednosta a do čela kraje usedl po prvních krajských volbách, tehdy jako člen KDU-ČSL. Podle něj měla regionalizace význam, samotný smysl úřadu se však podle něj posunul zcela jiným směrem, než si tehdy představoval. I proto se na fungování kraje s jeho přebujelým aparátem dívá s odstupem let spíše skepticky.

Vodovody a kanalizace ve třech desítkách měst a obcí na Šumpersku budou od ledna po zhruba pětadvacetileté pauze opět provozovat místní samosprávy, jimž tato infrastruktura prostřednictvím firmy Vodohospodářská zařízení Šumperk (VHZ Šumperk) patří. Valná hromada VHZ Šumperk dnes totiž schválila odkup stoprocentního podílu ve firmě Šumperská provozní vodohospodářská společnost (ŠPVS) od jejího nynějšího francouzského vlastníka Suez Groupe. Firma Suez Groupe vodovody a kanalizace na Šumpersku v předchozích letech provozovala. Po jednání valné hromady to řekl člen představenstva VHZ Šumperk a starosta Zábřehu František John (KDU-ČSL).

Zejména na podporu dosud opomíjené paliativní péče se v posledních letech zaměřilo v oblasti sociálních služeb olomoucké hejtmanství, které chce do tohoto oboru každoročně investovat několik milionů korun. Na potřebnosti projektu zaměřeného na péči o těžce nemocné a staré lidi na sklonku života se s vedením kraje kvůli rostoucímu průměrnému věku obyvatel shodla i opozice.

Loni schválená změna územního plánu Zábřehu na Šumpersku, která by zastavila plány společnosti Wanemi CZ na výstavbu papírny poháněné spalovnou biomasy, je neplatná. Rozhodl o tom olomoucký krajský soud. Změnu územní plánu žalobou napadla firma Wanemi CZ, podle které byla úprava čistě účelová a zaměřená cíleně proti jejímu projektu. Příprava stavby papírny tak nyní opět může pokračovat. Informuje o tom regionální vydání deníku MfDNES.

Sněmovna by měla tento týden rozhodnout o zákazu klecových chovů slepic v Česku. Pokud jej schválí, mohl by platit za pět let, pravděpodobněji ale až od roku 2033. Zastánci zákazu argumentují tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Odpůrci zase poukazují na to, že by tento krok poškodil české chovatele vůči ostatním v EU a umožnil by dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí.