Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.

V Jeseníkách ubývá sněhu a zimy jsou čím dál teplejší. Průměrná roční teplota vzduchu ve výšce nad tisíc metrů nad mořem vzrostla za posledních 60 let zhruba o jeden stupeň Celsia. S pokračujícím oteplováním meteorologové očekávají v příštích letech další úbytek sněhu.

Klima může mít vliv na zásoby pitné vody, Česko se ale obávat nemusí, protože má dobré zabezpečení svých zdrojů. Problém může mít do budoucna s užitkovou vodou, řekl v rozhovoru Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Města mají problém se při letních nocích přirozeně ochlazovat, neboť sestávají z umělých povrchů jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Turisté, kteří plánují výlety do Jeseníků, si mohou od nynějška zkontrolovat počasí na hřebenech pomocí několika chytrých meteostanic. Údaje o rychlosti, nárazech nebo směru větru, teplotě a srážkách jsou dostupné online. Stanice jsou na třech místech hlavního hřebene mezi vrcholy Pecný a Vysoká hole.

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách. Řekl to klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle něj krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.

V prostorách atria Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci se objevily transparenty s tematikou klimatické krize. Studenti se tak zapojili do stávky, jejímž cílem je upozornit na nepříznivý vývoj klimatické situace, nekonečný růst a neudržitelnost ekonomiky. Mimo UP se stávky účastní také studenti dalších vysokých škol v republice.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná celosvětová teplota byla asi o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vyplývá to ze zprávy programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci také pokořily rekordy. Údaje programu Copernicus sahají do roku 1940.

Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Řekli to Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.