Změna klimatu v praxi. Města musí sahat po rizikovějších stromech, zjistili vědci z Olomouce
Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika.
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci provedli výzkum, která má městům pomoci zvládnout proměnu zelené infrastruktury. Cílem je nastavit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ale zároveň bezpečná pro obyvatele.
Městské prostředí je podle odborníků pro tradiční druhy stromů stále nepříznivější. Vysoké teploty, nedostatek vody, znečištěné ovzduší i mechanické poškození vytvářejí kombinaci stresových faktorů, kterou stromy v minulosti nezažívaly. "Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu," uvedl Pavel Klapka z katedry geografie. Zatímco jednotlivé faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.
Problém se netýká jen nadzemní části dřevin. Jejich kořeny jsou v městském prostředí omezené zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Vědci tento jev označují jako květináčový efekt, který výrazně snižuje vitalitu stromů.
Samosprávy proto stále častěji sahají po nepůvodních druzích z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Tyto dřeviny lépe snášejí sucho, vysoké teploty i zasolení půdy. V ulicích českých městech tak přibývají například dřezovce, jerlíny nebo jinany. Podle odborníků ale nejde jen o jejich schopnost přežít. "Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele," upozornil René Jirmus z katedry geografie.
Nepůvodní druhy mohou být toxické, produkovat silné alergeny nebo se chovat invazně. Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Vyvinuli také biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle rizik pro zdraví i bezpečnost lidí. Analýza v Olomouci například ukázala, že nové výsadby na dětských hřištích sice omezují viditelná nebezpečí, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o níž veřejnost nemá dostatek informací.
Studie se zabývala také tím, jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Husté a nepřehledné porosty podle vědců podporují rekreaci ve dne, v noci ale zvyšují pocit ohrožení a obavy z kriminality kvůli horší přehlednosti a slabšímu osvětlení. Odborníci zároveň varují před opačným extrémem, tedy plošným odstraňováním zeleně. To by mohlo vést k dalšímu přehřívání měst a zhoršení kvality života. "Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace," zdůraznil Jirmus.
