Ve Velké kotlině v Jeseníkách botanici objevili rostliny považované v této lokalitě za vyhynulé. Po více než sedmdesáti letech narazili například na kriticky ohroženou ostřici vláskovitou, která v tuzemsku roste pouze v Krkonoších. Našli také silně ohrožený skalník černoplodý, jehož výskyt se potvrdil po více než šedesáti letech.

Na trase vysokotlakého plynovodu Moravia, který bude procházet přes území čtyř krajů, pracovali také archeologové při záchranném průzkumu. Ten přinesl vzácné objevy z mladší doby bronzové. U obce Zdounky na Kroměřížsku prozkoumali odborníci z Archeologického centra Olomouc 37 hrobů z tohoto období.

Kostra medvíděte, kterou před časem v jedné z jeskyní v Javoříčském krasu objevili amatérští jeskyňáři, je zhruba 14 tisíc let stará. V českých podmínkách jde o zcela unikátní nález, protože celou neporušenou kostru se zatím nikomu najít nepodařilo. Jak medvídě zemřelo, není jasné. Mělo asi rok.

Více než tři desítky archeologických objektů objevili odborníci při záchranném výzkumu u Čelechovic na Hané na Prostějovsku. V místě se připravují vodohospodářské úpravy, lokalita poskytla archeologům svědectví o dvou historických etapách, kdy zde žili dávní předkové. Nálezy potvrdily osídlení z dob okolo třetího století před naším letopočtem a také pozdější osadu z raného středověku.

Výjimečný nález se podařil botanikům v Jeseníkách. Poblíž Rudy na Moravou objevili vzácnou kapradinu, která jinde v zemi neroste. Jde o takzvanou varietu sleziníku netíkovitého, který zůstává zelený i po prvních mrazech.

Čtyřleté bádání nad historií bronzového vědra z 9. století před naším letopočtem přineslo nečekaný závěr. Nádoba z doby bronzové sloužila k vaření piva z prosa a hořkých bylin. Na výzkumu dějinného odkazu nejstaršího piva v Evropě se podíleli také vědci z Univerzity Palackého, chemik Lukáš Kučera dokonce zkusil recept obnovit a starodávný nápoj uvařil.

Na dokumenty potřebné pro zahájení stavby D1 u Přerova se stále čeká, mezitím zde archeologové dokončili terénní průzkum. Čtyřleté bádání v okolí Dluhonic, Předmostí, ale také Horní Moštěnice či Bochoře přineslo jedenáct set beden nálezů a artefaktů.

Mezinárodní tým vědců, jehož členem byl také Milan Veselý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil v nepřístupných oblastech východní Panamy dosud nepopsaný druh ropuch rodu Atelopus. Zprávu o objevu nyní publikoval prestižní časopis Zoological Research.

Olomoučtí vědci společně se zahraničními kolegy vyvinuli ultramalé a vysoce účinné solární pece. Využít se dají například pro odstranění toxických plynů, odsolování mořské vody, jako generátory páry či chemické reaktory pro výroby nanomateriálů. Nanopece mají průměr několik desítek nanometrů.

Dosud neznámou čeleď brouků objevil v brazilském Atlantickém lese mezinárodní tým entomologů, jehož členem je také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou. Přestože samci této skupiny jsou okřídlení a dokážou létat, bezkřídlé samice jsou morfologicky téměř k nerozeznání od svých larev. Výsledky studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Scientific Reports.