Nejstarší prosné pivo v Evropě. Vědci rozklíčovali historii pravěkého vědra
Čtyřleté bádání nad historií bronzového vědra z 9. století před naším letopočtem přineslo nečekaný závěr. Nádoba z doby bronzové sloužila k vaření piva z prosa a hořkých bylin. Na výzkumu dějinného odkazu nejstaršího piva v Evropě se podíleli také vědci z Univerzity Palackého, chemik Lukáš Kučera dokonce zkusil recept obnovit a starodávný nápoj uvařil.
Na základě výsledku přírodovědných analýz vyslovili archeolog Martin Golec z Univerzity Palackého a jeho kolegyně Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hypotézu, že nádoba s dvojitým dnem s největší pravděpodobností sloužila v 9. století před naším letopočtem k vaření prosného piva s přídavkem bylin. „Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ konstatovala archeoložka.
Studii o „českém“ pivu z doby bronzové publikoval prestižní anglický časopis Archaeometry. „Jde o první nález vědra s motivem sluneční bárky z doby bronzové na území České republiky a zároveň je to nejstarší doklad o výrobě prosného bylinného piva v Evropě. V okolních státech bylo sice podobných nádob objeveno už několik, ale až nyní vědci analyzovali také jejich obsah. A výsledky jsou velmi zajímavé. Pravěcí ,sládci‘ v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,“ komentoval výsledky zkoumání vzorku obsahu vědra Martin Golec z Filozofické fakulty UP, který se společně s Miloslavem Chytráčkem z Akademie věd ČR ujal archeologického zhodnocení nalezené nádoby.
Pivo připomínalo chutí zkvašený mošt
Chemik Lukáš Kučera, který se na analýze vzorků z bronzového vědra podílel, je dlouholetým domácím pivovarníkem. Rozhodl se proto v domácích podmínkách uvařit prosné pivo s přídavkem bylin podle postupu pravěkých „sládků“. „V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva velmi kyselá a chuťově více připomínají víno nebo zkvašený mošt,“ objasnil Kučera.
Paleobotanik Libor Petr z Masarykovy univerzity analyzoval spektrum škrobových zrn odebraných z nádoby. Jaromír Kovárník z Jihočeské univerzity poté dospěl k závěru, že škrobová zrna prošla procesem vaření. Lukáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UP následně prokázal, že náplň vědra obsahovala chemický otisk prosa.
„Můžeme říct, že se pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik, ale oproti němu bylo hořčené bylinami, což zase odpovídá současnému pivnímu stylu gruit. Bohužel neznáme přesný obsah a poměr jednotlivých bylin. Na základě několika senzorických testů jsem však dospěl k vhodné skladbě použitých bylin a pivo se podařilo uvařit,“ prokázal další odbornost vědec z Univerzity Palackého.
Bronzové vědro nalezené v roce 2017 u Kladiny na Pardubicku prošlo v uplynulých třech letech náročnou konzervací, kterou měly na starost restaurátorky Východočeského muzea v Pardubicích. Nádoba už je připravena k instalaci do muzejní expozice, kterou bude projektovat architektonické studio Evy Jiřičné. „Vědro muselo patřit tehdejším elitám, které připravily hostinu s pivní oslavou ve vrcholném létě, tedy zhruba v období dožínek. Samotná nádoba nese vzácný motiv sluneční bárky, kterou táhnou labutě. Sluneční božstvo sedí uprostřed a nechá se vézt po obloze. O tom ostatně pojednává starý evropský mýtus z doby bronzové,“ dodal Martin Golec.
