Třídící linka, kterou chce ve Chválkovicích vybudovat krajská odpadová společnost, kapacitně počítá i s Prostějovem, který ovšem z krajského projektu na likvidaci odpadů nedávno vystoupil. Linka přijde na půl miliardy, zaplatit by ji měly obce, dotace a úvěr.

Kontejnery na odpad v Přerově dostaly digitální čipy, které umožní optimalizaci svozových tras, a pomohou tak snížit náklady. Dlouho připravovaný projekt digitalizace odpadů zahájily zdejší technické služby v červenci, čip má 90 procent popelnic.

V přerovské místní části Lověšice chce olomoucká firma Bergasto zprovoznit logistické odpadové centrum s kapacitou až 50 tisíc tun kameniva a stavebního odpadu za rok. Obyvatelé mají řadu podmínek, nákladní auta například nesmí jezdit přes obec. Pokud firma získá povolení, se stavbou začne ještě letos.

Češi za rok vytřídí desítky kilogramů odpadu a stále více z nich považuje třídění za samozřejmou záležitost. Takový závěr vyplynul z výsledků systému společnosti EKO-KOM, který podrobně zmapoval problematiku za uplynulý rok. Minulý rok byl z pohledu množství vytříděného materiálu rekordní i díky tomu, že sběrné nádoby jsou pro lidi stále dostupnější.

Po dlouhém období diskuzí a příprav se rozsáhlý projekt společného odpadového hospodářství v Olomouckém kraji posouvá do klíčové etapy. Členské obce a města schválily zaslání prvního finančního příspěvku, což umožní zahájit přípravu potřebné dokumentace pro výstavbu moderní dotřiďovací linky v Olomouci. Ta má být technologickým jádrem celého záměru snížit množství materiálu odváženého na skládky. Takový je totiž požadavek legislativy pro následující roky. Jaký bude další postup přiblížil krajský radní pro oblast odpadového hospodářství Martin Šmída (Piráti), který je zároveň předsedou odpadového spolku, sdružujícího 72 menších obcí.

Nadnárodní odpadová společnost FCC zastavila svůj plán vybudovat v Biskupicích na Prostějovsku linku na výrobu tuhých alternativních paliv. Jednoznačně se proti tomu postavili obyvatelé a místní samosprávy. Zařízení za čtvrt miliardy mělo stát těsně vedle obytných domů.

Čtyřicet až padesát tisíc tun odpadu ročně by mělo projít přes plánovanou dotřiďovací linku nového Odpadového centra v Olomouci. Záměr výstavby haly s potřebnou technologií nechávají olomoucké technické služby posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí – EIA. Linka díky své kapacitě poslouží i pro zpracování odpadu z dalších měst a obcí regionu.

Veřejný ochránce práv bude zjišťovat, jak úřady přistupují k likvidaci nebezpečného azbestu. Zváží postup, může na toto téma například zahájit šetření z vlastní iniciativy. K otevření tohoto tématu ombudsmana vedou případy z poslední doby, mezi nimi také podezření na neodbornou likvidaci azbestového materiálu v bývalém vojenském areálu Milovice. Dosud se ombudsman setkával s případy spojenými s likvidací nebezpečného azbestu pouze u jednotlivých stížností.

V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Podporujete krajský odpadový projekt i poté, co z něho vystoupilo město Prostějov? Měly by si obce ponechat kontrolu nad odpady?

V únoru potvrdilo vedení Prostějova záměr ukončit účast na společném krajském projektu nakládání s odpady, město upřednostní spolupráci se soukromou firmou. Podobnou variantu zvažuje i Přerov, podle primátora ale ještě nedošlo k definitivnímu rozhodnutí. Pro krajský záměr by odchod více než čtyřicetitisícového města znamenal zřejmě citelný finanční výpadek.