V olomoucké části Černovír poblíž střelnice zasahovali pyrotechnici u nálezu 750 kilogramů munice. Policie celou oblast uzavřela, šlo o munici z období první republiky a druhé světové války. Část munice pyrotechnici na místě odstřelili, zbytek odvezli.

Ačkoliv se během první světové války zákopy českým vnitrozemím netáhly, i na našem území se lidé mohli setkat s odrazem válečného dění. V olomoucké vojenské nemocnici ležely stovky zraněných vojáků z Rakousko-Uherska, ale i jiných států válčících na frontách války.

Mauzoleum v Hranicích na Přerovsku, ve kterém je uloženo téměř 1500 schránek s ostatky vojáků z první světové války, je opravené a zrestaurované. Rekonstrukce se týkala sochy lva a betonového skeletu mauzolea a přišla na více než 400 tisíc korun.

Před sto lety vyšel pozoruhodný průvodce Prostějovem. Vydal jej cizinecký odbor města Prostějova, iniciátorem publikace byl předseda tohoto odboru, radní, zastupitel města, básník, spisovatel a prostějovský farář Karel Dostál Lutinov.

Před devadesáti lety zemřel prostějovský rodák židovského původu architekt Artur Stecklmacher. Byl autorem řady projektů, k těm nejvýznamnějším patří návrh interiérů paláce Roxy v Dlouhé ulici v Praze. V Prostějově navrhoval dva domy, v Sádkách a v Kollárově ulici.

Hrobku Františka Havránka na prostějovském hřbitově zařadilo město Prostějov mezi významné hroby a hrobky a bude se o ni starat. Významný zahradník a zahradní architekt stál například u zrodu Kolářových sadů, zasadil se také o vybudování skleníku nebo zimní zahrady.

Medaili za zásluhy in memoriam prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku udělil také scenáristovi, dramaturgovi, režisérovi a rodákovi z Hranic na Přerovsku Gustavu Oplustilovi, který po krátké nemoci minulý týden zemřel.

Horní náměstí prošlo za všechna staletí mnoha proměnami. Dějiny tohoto místa jsou stejně staré jako samotné město Olomouc. Vedle staršího Dolního náměstí ve 13. století postupně vyrostla osada kolonistů a cizích kupců, která určila pozdější podobu Horního náměstí. Nejprve tedy jako trhová osada, postupně rozšiřovaná odsoušením bažinatého terénu, který byl na západ od budoucího náměstí. To se nahoře rozrostlo o řadu kupeckých domků (později Bohatých krámů), které propojily prostor obou náměstí ulicí Kramářskou, ve které stál románský kostelík a později kaple sv. Markéty.

Po křtu nového alba Pocta Janu Kubelíkovi připravil pro nastávající podzim náš nejznámější houslista Pavel Šporcl turné po dvanácti českých a moravských městech. Ve světové premiéře na něm představí Koncert č. 1 pro orchestr Jana Kubelíka a nejoblíbenější houslový Koncert e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Odehraje tak v jednom večeru dva náročné houslové party. Na většině koncertů ho doprovází skvělá Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Jiřím Rožněm.

Religiózní město Olomouc mělo vždy velké množství kostelů a klášterů, tudíž i věží, na kterých byly dle křesťanského zvyku zavěšeny zvony. Historie olomouckých zvonů je bohatá, plná slavnostních, ale bohužel i velmi tragických příběhů. A právě historie zvonů na věži kostela sv. Mořice je natolik pohnutá, že si ji připomeneme.