V Prostějově se ruční tkalcovství rozvíjelo již ve 14. století. Nejdříve se tkala jen sukna, později také lněné, kopřivové a bavlněné látky. Vlnu dodávalo okolí a zdejší soukeníci ji zpracovávali, bílili a barvili. Jejich výrobky putovaly na místní trh, ale i do Uher a Polska.

Dnešní Palackého univerzita má bohatou historii druhé nejstarší domácí vysoké školy a jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Zpočátku byla centrem Jezuitů a pak sloužila i k poněmčování Moravy v rámci snah Habsburků o co největší jednotu v jejich soustátí. V jednom ohledu však na univerzitě hrála čeština prim.

Olomoucké centrum je prošpikováno historií. Před modernitou město dlouhá léta chránily hradby. Město se totiž stalo pevností, kterou zůstalo ještě řadu let poté, co moderní vojenství už s podobnými fortifikacemi pro vedení boje nepočítalo. Hradby se však začaly bourat už v době, kdy Olomouc měla sloužit primárně vojenským účelům.

Šumperská radnice začne opravovat zřícené městské hradby nad Langrovou ulicí poblíž minigolfu, které se sesunuly letos v polovině března. Událost se tehdy obešla bez zranění. Zřícená část hradeb by měla být opravena do konce roku, náklady jsou téměř 1,6 milionu korun.

Dnešní rozlehlá univerzitní budova má bohatou historii, vznikla sloučením dvou původně rozdílných objektů s odlišnou dobou vzniku i odlišnou stavební historií. Její nejstarší jádra byla postavena ve strategicky významné poloze, v blízkosti dominikánského kláštera, v němž se pravidelně, střídavě s Brnem, konala každoroční zasedání moravského zemského sněmu. Pozůstatkem po této slavné historii je pojmenování sousední Panské ulice, kudy na sněm přijíždělo panstvo.

Kostel sv. Máří Magdalény patří na Bouzovsku mezi nejstarší sakrální stavby v širokém okolí. Podle farního inventáře z roku 1804 se nachází čtvrt hodiny cesty na jih od městečka Bouzova, byl vybudován na území zaniklé vsi s příznačným názvem Farářova Lhota, která definitivně zpustla, už jen jako Lhotka, za třicetileté války.

S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Před časem jsme psali například o tradovaném založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města. Pojďme dál.

S dějinami Olomouce, do třicetileté války skutečného a pak už jen titulárního hlavního města Moravy, je tradičně spjato několik významných mýtů, pověstí a legend. Patří k nim například tradované založení města římským císařem Gaiem Juliem Césarem a vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary před Olomoucí roku 1241. Legendou je také život olomoucké mučednice, sv. Pavlíny, patronky města.

Šumperk opravil první část historických městských hradeb u Okružní ulice. Jde o první etapu obnovy z plánovaných deseti, které chce radnice zrealizovat postupně v dalších letech, sdělila mluvčí města Soňa Singerová. Opravy prvního úseku vyšly na více než tři čtvrtě milionu korun. Šumperské městské opevnění pochází z počátku 16. století, dochovala se však pouze jeho část.

Před 100 lety, 1. září 1920, bylo Městské divadlo v Olomouci slavnostní premiérou Smetanovy Libuše poprvé otevřeno jako české. Do té doby se na jevišti tohoto divadla hovořilo výhradně německy. S dnešním názvem Moravské divadlo Olomouc a s kapacitou cca 400 diváků patří jeho budova k nejstarším v ČR. V empírovém stylu a s klasicistní fasádou se nalézá na Horním náměstí v Olomouci. Od roku 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.