Ve středu večer zavolal anonym na tísňovou linku 112 a nahlásil bombu na základní škole Pionýrů v Uničově. Policisté se ihned vydali prohledat školu, v které se ve večerních hodinách nikdo nenacházel, nemusela tedy probíhat evakuace. Bomba se nenašla.

Ve třetím ročníku ankety 7 divů Olomouckého kraje zvítězil Mariánský sloup v Uničově. Může proto nosit titul Největší div Olomouckého kraje roku 2015. Ocenění dnes od organizátorů převzal starosta města Dalibor Horák.

Hasiči ze Šternberka a přilehlých vesnic zasahují od dnešního časného rána ve Šternberku na Olomoucké ulici. Na operační středisko Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje byl nahlášen požár bývalé vrátnice, která nyní slouží jako provizorní přístřešek pro bezdomovce.

V polovině října navštívil muž se ženou uničovské zlatnictví, po jejich návštěvě zmizelo také pět zlatých řetízku za desítky tisíc korun. Policie se teď obrací na veřejnost s žádostí o pomoc při identifikaci pachatelů.

Celkem 1 643 hlasů se prozatím sešlo ve třetím ročníku ankety 7 divů Olomouckého kraje. Ta probíhá od 1. října do 30. listopadu. Do konce hlasování tak zbývají poslední dva týdny hlasování.

Už 5. listopadu přijede do Šternberka oblíbená hudební skupina Black Band, kterou posluchači především znají z televizní stanice Šlágr TV. Soutěžte o lístky a udělejte radost svým blízkým.

Do třetího ročníku letos vstoupila anketa "7 divů Olomouckého kraje" a sešli se v ní opravdu zvučná a krásná místa v celém kraji. Anketa již běží a během prvních 15 dní zaznamenala celkem 543 hlasů. A jakže vypadá průběžné hlasování?

Dnes dopoledne došlo na železničním přejezdu u Babic ke kolizi, při které se srazil vlak s nákladním autem. Vlak jel ve směru od Šternberka do Újezdu u Uničova, podle prvotních informací během nehody došlo ke zranění.

Už je tomu sto let, co ve Šternberku existuje místní kino. Petr Endrödy, organizátor celé akce, slibuje ku příležitosti výročí bohatý kulturní program.

Před sto lety, v roce 1915 se začalo ve šternberském kině na Náměstí svobody promítat. Tehdejší kino Hess začalo zprvu promítat němé filmy a ve dvacátých letech přešlo také na filmy se zvukem. Objekt prošel několika rekonstrukcemi, až do současné podoby, kterou navrhl v 70. letech architekt Vladimír Kalivoda.