Dlouhá léta byl jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Zároveň dostal prvního podezřelého z válečných zločinů na území Jugoslávie před spravedlnost. Řeč je o Vladimíru Dzuro, který svou kariéru odstartoval na vršovické kriminálce. Později rozkrýval masakr na farmě Ovčara u chorvatského Vukovaru, kde zahynulo přes 260 lidí. Nejen o tom se rozpovídal v rozsáhlém rozhovoru pro Drbnu.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Dnes jsem přemýšlel o tom, jakou motivaci mají lidé v České republice k tomu, aby na zdi, chodníky, lavičky nebo dokonce dveře kostela čmárali písmeno Z. Přemýšlel jsem taky o tom, co se honí v hlavě člověku, který si na domácí oslavě ozdobí chlebíčky sýrem poskládaným do tvaru písmene Z, svůj výtvor vyfotí na sociální sítě a policistům pak s vážnou tváří tvrdí, že tím nepodporoval ruskou agresi na Ukrajině, ale chtěl jen potěšit přítelkyni Zuzanu.

Do České republiky přišla v souvislosti s válkou na Ukrajině celá řada lékařek a lékařů. Kvůli složitému procesu zapojení do českého zdravotnictví ale nemohou hned vykonávat svoje povolání. Zatím budou proto u českých praktiků pomáhat jako administrativní síly a tlumočníci pro ukrajinské pacienty.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc bleskově zareagoval na válku Ukrajině a několik snímků opatří titulky v ukrajinštině. Na jejich výrobě se podílí studentky z Kyjeva, které jsou v Olomouci v rámci studentského programu Erasmus. Festival začne příští týden a nabídne dvě stě položek programu.

„Oni si klidně přijedou v BMW! Kdo z nás to má? Taky mají značkové oblečení a ženské nalakované nehty. A dokonce jsem i viděla takovou, co měla umělé řasy. A ještě mají vstup do zoo za korunu!“ Jak by měl podle Čechů vypadat správný uprchlík?

S dotazníky od tisícovky respondentů vypracoval výzkumný tým z olomoucké Univerzity Palackého a agentury STEM/MARK analýzu postojů veřejnosti k aktuálnímu zpravodajství. Výzkum se týkal zejména informování o covidové pandemii a válce na Ukrajině. V obou případech tyto zprávy rozdělují společnost na skupiny, které výzkumníci pojmenovali Nedůvěřiví, Nezúčastnění, Podporující a Obávající se. Společné rysy u nich statisticky hodnotili také podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání i absolvování očkování proti covidu.

To takhle nasupeně odcházíte z jednacího sálu Evropského parlamentu, když tu si v půli cesty vzpomenete, že jste se zapomněli rozloučit. Rychle se otočíte, vymrštíte natáhnutou pravou ruku do úrovně očí a následně mizíte ve spletitých chodbách europarlamentu. Podobně své chování posléze ospravedlňoval bulharský europoslanec Angel Džambazki. Pro zcela jasný nacistický pozdrav však neměli kolegové v sálu žádné pochopení. Od předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly vyfasoval za odporné gesto pokutu 2 028 euro.

Na silnicích v Olomouckém kraji se v poslední době objevily malé bílé čtverečky, které řadu lidí překvapily. Jde o geodetické značky nutné pro nové mapování komunikací. Řadu značek však někdo nyní začal přemalovávat černou barvou, možná v souvislosti s obavami z války na Ukrajině.

Téměř čtyřicítka ukrajinských uprchlíků z okolí Záporoží a Charkova našlo hned v prvních dnech války útočiště na faře v Újezdě u Uničova. Ženy si nyní hledají trvalé bydlení a vše nasvědčuje tomu, že většina z nich brzy získá práci. Na farách a v církevních budovách olomoucké arcidiecéze získalo ubytování kolem čtyř stovek ukrajinských běženců.