Jedinečná multimediální prostorová instalace zavede návštěvníky Vlastivědného muzea v Olomouci do estonského pralesa. Expozice má lidem zprostředkovat autentické zvukové i obrazové ztvárnění lesní oblasti, ve které jsou už téměř sto let zakázány jakékoliv zásahy člověka. Jedinečné prostředí budou moci lidé pozorovat v sále sv. Kláry olomouckého muzea od 20. dubna.

Nanomateriál z dostupných surovin jako náhrada drahých kovů. Další unikátní objev s významným praktickým přesahem do průmyslové výroby představilo vědecké centrum CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Nový materiál navíc funguje i v reakci se slunečním zařízením a není nutné látku zahřívat na vysokou teplotu v pecích. Podle zástupců vědeckého institutu sníží nová technologie i závislost na dodávkách energií a materiálů z Ruska.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů pořádá Univerzita Palackého už od roku 1966. Dokumenty využívají žánry jako drama, horor nebo sci-fi a pomocí příběhů se snaží přiblížit široké veřejnosti vědecká témata. Letos se bude mluvit o naději napříč všemi vědeckými žánry. Naděje je hlavním tématem letošního ročníku.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Jak se vyvinuly hladiny protilátek a další ukazatele související s imunitou a nákazou virem SARS-CoV-2 zkoumá klinická studie nazvaná PREVAL 2. Během tříměsíčního období účastníci dvakrát zjistí aktuální množství protilátek proti nemoci covid-19, která se u většiny z nich porovná také s daty z roku 2020. Noví zájemci se mohou ještě do studie přihlásit, v úvodu týdne bylo k dispozici zhruba tři sta míst.

Brouka ukrytého v jantaru jako zachovalý odkaz období před desítkami milionů let zkoumal v mezinárodním týmu vědců také Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podrobnosti o drobném fragmentu živočicha z období druhohor se podařilo získat s využitím výpočetní tomografie.

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až dvanáct metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Až do konce ledna shromažďuje olomoucká radnice nominace pro další ročník ocenění významných osobností a počinů za uplynulý rok. Ceny města se budou udělovat už po pětadvacáté, třináctý ročník má před sebou vyhlášení Ceny za počin roku. Lidé mohou zasílat své návrhy přes nominační formulář, návrhy posoudí odborná pracovní skupina.

K vývoji jedinečného nanomateriálu, který má zrychlit a zlevnit výrobu mnoha léčiv a chemikálií, výrazně přispěli také vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci. Nová látka by mohla nahradit vzácné kovy, které jsou doposud pro tyto chemické reakce využívány.