Ministerstvo životního prostředí má tři desítky připomínek k multikriteriální analýze dlouho plánovaného vodního díla Skalička na Přerovsku. Ministerstvo zemědělství proto požádá vládu o posunutí termínu rozhodnutí o podobě tohoto vodního díla, aby mohly být připomínky rezortu životního prostředí projednány.

Zásadní nedostatky má podle vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbory Šimečkové analýza, která posuzovala varianty plánovaného vodního díla Skalička na Hranicku. Multikriteriální rozbor situace vypracovaný několika vědeckými pracovišti podle Správy jeskyní České republiky neodpověděl na klíčové otázky. Ministerstvo životního prostředí tak poslalo na ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy vyjádření, ve kterém odmítá varianty zaplavených nádrží a přiklání se k variantě suchého poldru.

Průlomový objev srovnatelný s prvním pozorováním černé díry představili čeští vědci v prestižním časopisu Science. Podíl na inovativním pozorování subatomárních struktur mají také odborníci z Univerzity Palackého a olomouckého centra CATRIN.

Další etapa snah o vybudování rozsáhlého vodního díla Skalička na Hranicku je ve svých začátcích, starostové dotčených obcí se nyní seznamují s výsledky takzvané multikriteriální analýzy. Studii vypracovala přední akademická pracoviště, termíny samotné realizace či dalšího významnějšího postupu jsou ale zatím nejasné.

Podle odborné studie je nejlepším způsobem protipovodňové ochrany v okolí řeky Bečvy na Hranicku vybudování takzvané boční víceúčelové nádrže. Závěry podrobné analýzy nejvhodnější varianty pro vodní dílo Skalička prezentovali vědci představitelům dotčených obcí.

Celkem 220 lidí už zaměstnává Český institut výzkumu a pokročilých technologií s anglickou zkratkou CATRIN, který vznikl propojením třech špičkových vědeckých center Univerzity Palackého v Olomouci. Statut institutu začal platit loni na podzim, univerzita jej však slavnostně otevřela až dnes. Vznik centra, ve kterém pracují i nejcitovanější vědci světa, se připravoval několik let, doprovázely jej spory uvnitř akademické obce ohledně podoby integrace výzkumných kapacit.

Unikátní jarmark spojující nadšené inovátory, garážové kutily a milovníky vědy s významnými regionálními výrobci a širokou veřejností. Do Olomouce vůbec poprvé zavítá světový festival Maker Faire. Pevnost poznání díky tomu ožije 2. října nevšedními pokusy a hravými workshopy. Svou práci zde představí místní řemeslné dílny, kreativní kolektivy nebo jeden z nejvýznamnějších výrobců v kraji.

Nebývale širokou paletu atraktivních prezentací nabídl letošní ročník Noci vědců v Olomouci. Celorepubliková popularizační akce se rozšířila také do Šternberku, kam zájemci mohli zavítat speciálními autobusovými linkami. Vědecké zajímavosti přilákaly na Hané šest tisíc lidí, návštěvnost byla podle organizátorů srovnatelná jako před covidovou pandemií.

Na sto akcí přinese letos program Noci vědců v Olomouci. Po roční pauze způsobené pandemií koronaviru přichází s tématem Čas. Návštěvníkům se v pátek otevřou špičková zázemí fakult Univerzity Palackého v Olomouci, ale také zázemí Fakultní nemocnice Olomouc či Pevnosti poznání.

Čtyřleté bádání nad historií bronzového vědra z 9. století před naším letopočtem přineslo nečekaný závěr. Nádoba z doby bronzové sloužila k vaření piva z prosa a hořkých bylin. Na výzkumu dějinného odkazu nejstaršího piva v Evropě se podíleli také vědci z Univerzity Palackého, chemik Lukáš Kučera dokonce zkusil recept obnovit a starodávný nápoj uvařil.