Otevírání hrobů a jejich vykrádání bylo mezi našimi předky poměrně běžné, jak dokládají poslední vykopávky na okraji Dětkovic na Prostějovsku. Archeologové zde odkryli osmnáct kostrových hrobů z přelomu doby kamenné a doby bronzové z období mezi roky 2300 až 2000 před Kristem.

Rekonstrukce vodovodu podél jižního a západního průčelí kostela sv. Mořice v Olomouci přinesla pozoruhodné archeologické nálezy, například textilní čelenku zdobenou českými granáty, medailonky, křížky nebo torzo relikviáře či boty. Archeologové odhalili také zbytky zděných konstrukcí, pravděpodobně hřbitovních kaplí.

Až do poloviny července si všichni zájemci mohou v prostějovském muzeu prohlédnout unikátní výstavu vykopávek, které archeologové objevili v okolí města. K vidění jsou pozoruhodné nálezy například ze Seloutek, Kralic na Hané nebo Čechůvek u Prostějova.

Do výzkumu nejstarší doložené sklářské dílny severně od Alp, kterou u Němčic nad Hanou na Prostějovsku provozovali Keltové, se pustili archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Ve druhém století před Kristem se u Němčic nacházelo významné obchodní a výrobní centrum. Příští rok se experti chtějí zaměřit na keltské svatyně.

Dosud neznámou osadu Keltů odkryly výkopy pro optické kabely v Hrdibořicích na Prostějovsku. Archeologové zde kromě toho našli středověkou keramiku, pozdně renesanční kamnové kachle nebo portrétní kachle.

Při průzkumu plochy budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice archeologové našly stopy prvních zemědělců z neolitu. Na místě vykopali například neolitickou keramiku nebo kusy kamenných nástrojů. Za unikátní považují drobnou zlatou keltskou minci.