Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou.

Více než sto let starou pivní láhev ze slavného a dnes již zaniklého přerovského pivovaru Šilhavých objevili archeologové při opravách jedné z budov muzea na Horním náměstí v Přerově. Pivovar stával na pravém břehu řeky Bečvy. V domě se našly i mince, oděvní knoflíky nebo keramické dýmky.

Při opravách jedné z budov muzea na Horním náměstí v Přerově zdejší archeologové objevili řadu stop z doby bronzové. Nálezy podle nich dokazují bohaté osídlení celé lokality a jejího bezprostředního okolí.

Poslední vykopávky na soutoku Hloučely a Romže na západním okraji Prostějova potvrdily existenci rozsáhlé neolitické osady nejstarších moravských zemědělců. Archeologové zde objevili jámy a příkopy a například bodce, šídla, dlátko nebo zdobenou píšťalku z kosti.

V lokalitě Za kapličkou u Drahanovic na Olomoucku archeologové objevili hrob ženy z doby halštatské, ve kterém byly také dvě železné jehlice s vícenásobnou hlavicí. Podle archeologů jde o významné artefakty, do budoucna mohou být označený jako železné jehlice typu Drahanovice.

Při výkopech přípojek inženýrských sítí pro rodinný dům na severním okraji Dětkovic na Prostějovsku se nedávno našly tři hroby. U jednoho z nich archeologové objevili zřetelné stopy pohřebních nosítek, takzvaných már nebo lůžka mrtvého. V lokalitě se nachází známé pohřebiště Slovanů z mladší doby hradištní.

Raně středověkou osadu objevili v Lešanech na Prostějovsku archeologové, kteří zde prováděli průzkum kvůli stavbě rodinných domů. Vesnice z pokročilé doby hradištní ze závěru 11. století předchází první písemnou zmínku o Lešanech o téměř dvě stě let.

Příslušníci některých kultur z minulosti promyšleně rozmísťovali své hroby v území, které obývali, zřejmě proto, aby měli pomyslnou vizuální kontrolu nad krajinou svých předků. Svědčí o tom poslední vykopávky archeologů u Dobromilic na Prostějovsku.

Drobné jantarové korálky, jejich nejrůznější polotovary, ale i větší exempláře objevili archeologové při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Na Moravě jde zatím o jedinou jantarovou dílnu z období krátce po třetím století před Kristem.

Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.