Lidé se zrakovým postižením mohou při pohybu a orientaci v terénu využít speciální 3D hmatové mapy. Unikátní pomůcka je výstupem několikaletého výzkumu vědců z Ústavu speciálně-pedagogických studií Pedagogické fakulty a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Využili přitom moderní technologie a poznatky ze vzdělávání osob se zrakovým postižením včetně nácviku jejich práce s taktilně-auditivními prostředky.

Češi nejraději sledují lední hokej, lyžování a atletiku. Ukázal to rozsáhlý průzkum atraktivity uspořádaný Národní sportovní agenturou (NSA). Fotbal byl až osmý, hlavně kvůli nezájmu žen. Pro provozování považovali respondenti za nejlákavější bowling a kuželky. Většina Čechů nesportuje, alespoň jednou až dvakrát týdně se pohybu věnuje 38 procent dotázaných.

Nesplněním slibu týkajícího se funkčnosti nového vysokoškolského ústavu CATRIN, ale i protestem namířeným proti současným způsobům chování na akademické půdě vysvětlil rektor Univerzity Palackého (UP) Jaroslav Miller svou rezignaci. Oznámil ji ve čtvrtek večer na zasedání Akademického senátu UP. Důvody později upřesnil na svém blogu. Miller je rektorem druhé funkční období, které mu mělo skončit v roce 2022. Funkci opustí v dubnu příštího roku.

Říjnové krajské volby se blíží a redakce Olomoucké Drbny se proto zeptala deseti zástupců politických stran a hnutí na tři otázky ohledně environmentální politiky v kraji. Druhá z nich se týká plánovaného záboru půdy u Hněvotína, vůči které se vzedmula vlna kritiky jak z obce Hněvotín, tak i z řad občanské iniciativy.  V obecné rovině, zábor orné půdy nehodnotí kladně ani experti „Naše krajina je relativně náchylná ke změně klimatu. Ať už se jedná o erozi půdy nebo utuženost půdy. Třetím faktorem, který tomu napomáhá, je právě nekoordinovaná zastavěnost půdy,” odpověděl v rozhovoru z února 2020 naší redakci Zdeněk Žalud, expert na klima, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

Výzkum s názvem Český učitel ve světě technologií poukázal na to, že učitelé mají k technologiím pozitivní vztah, ale z různých důvodů je nejsou schopni zapojit do výuky a vzdělávání.

Hnutí Duha Olomouc se společně s dalšími odborníky pustilo do dvouletého projektu monitorování kočky divoké na česko-slovenském pomezí. Jeho cílem je zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Odborníci budou zkoumat i analýzu genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí. Do projektu s názvem Hledáme kočku, pozor divokou! se s ekology zapojil také Ústav biologie obratlovců Akademie věd a slovenská Národní zoologická zahrada Bojnice, kde bude zřízena rehabilitační stanice.

Nejlepší podmínky podnikatelům v Olomouckém kraji nabízí Prostějov, který tak obhájil loňské prvenství v tomto regionu. Prostějov se posléze stal i celostátním vítězem pravidelného výzkumu Město pro byznys. Druhé místo v letošním ročníku obsadil Šumperk a třetí jsou Hranice na Přerovsku. Výsledky dnes organizátoři ze společnosti Communa zveřejnili v Olomouci.

Stres, finanční problémy, deprese a osamělost. Takové pocity nejčastěji zažívali vysokoškolští studenti v době pandemie. Vyplynulo to z prvních výsledků mezinárodního výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, do kterého se mimo jiné zapojily i české univerzity.

Výzkumný tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky ve spolupráci s agenturou STEM/MARK zkoumal dopady zpravodajství v průběhu koronavirové pandemie na českou společnost. Šetření se zúčastnilo 1020 lidí a samotný sběr dat, který probíhal online, se uskutečnil na konci června. Závěry, ke kterým výzkumníci dospěli jsou genderově nevyvážené. Zatímco ženy považovaly zprávy týkající se koronaviru za zajímavé a srozumitelné, muži je podle výsledků vnímali jako zmatené a jejich zájem o ně postupně upadal.

Akademici z filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s britským nakladatelstvím vydali publikaci, zabývající se výhodami chůze a psychologickými principy motivace lidí k pěšímu pohybu.