Vědkyně z olomoucké univerzity bude hledat ideální klima pro umělecká díla
Vědkyně Paula Lucero-Gomez z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude v České republice, Itálii i Norsku analyzovat teplotu a vlhkost v místnostech s uměleckými díly a s tím související stav materiálů. Výzkum může v budoucnu přispět ke snížení nákladů muzeí či galerií na energie potřebné pro chlazení, vytápění a další ovlivnění parametrů v interiéru.
Jaký vliv mají různé teploty a hodnoty vlhkosti vzduchu na degradaci materiálů uměleckých děl bude sledovat Paula Lucero-Gomez z katedry analytické chemie. Následně stanoví přípustný rozsah kolísání těchto parametrů pro bezpečné uchování uměleckých děl.
Paula Lucero se při návštěvě Benátek v roce 2018 pozastavila nad tím, že některá muzea spotřebovávají více energií než ostatní. „Dvě muzea v Benátkách, mezi nimiž byla i Galleria dell’Academia, se velmi lišila ve spotřebě energií. Jedno nebylo vybaveno klimatizací a obrazy byly ve špatném stavu. V tom druhém měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu klimatizace, ale přesto byla umělecká díla také ve špatném stavu. Položila jsem si tedy otázku, proč jedno muzeum nemá žádné energetické výdaje a to druhé obrovské, přičemž stav uchovávaných uměleckých děl je podobný,“ upozornila v tiskové zprávě badatelka z olomoucké univerzity.
Vědkyně se proto rozhodla pomocí monitoringu vnitřního prostředí čtyř muzeí v různých zeměpisných šířkách najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty tak, aby se snížily energetické výdaje a jejich hodnota se přiblížila evropským standardům. „Budu se snažit zjistit, jak se muzea mezi sebou liší z pohledu nároků na vnitřní teplotu a vlhkost a jak vznikají rozdíly v energetických nákladech na uchovávání sbírek,“ podotkla Paula Lucero-Gomez.
Senzory snímající klima uvnitř a vně budov rozmístí v rámci výzkumu v norských muzejních institucích Viking Ship Museum Oslo a Historical Museum of Oslo, v italské Galleria dell’Accademia di Venezia v Benátkách a na Státním hradě a zámku Český Krumlov.
„Chci tímto způsobem zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturní povahy. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila. Součástí výzkumu je i pokročilé vyhodnocení stavu materiálů a experimentální urychlené stárnutí modelových vzorků.
Stanovit ideální klima nebude jednoduché, skupiny materiálů potřebují odlišné podmínky. „Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ poznamenala Paula Lucero-Gomez. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost. „V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ vysvětlila chemička.
