Blíží se jaro a s ním i riziko klíšťové encefalitidy. V Česku je jí nejvíce ze všech zemí EU
Hygienici evidují od roku 2019 v Olomouckém kraji 208 případů klíšťové encefalitidy. Toto virové infekční onemocnění se člověka přenáší nejčastěji infikovaným klíštětem, ale k nákaze může dojít i konzumací potravin z tepelně nezpracovaného mléka. Podle hygieniků je nejúčinnějším způsobem ochrany očkování.
Mezi lety 2019 a 2023 zachytili hygienici v Olomouckém kraji dohromady 208 případů klíšťové encefalitidy. „Celkem 109 z nich se týkalo osob v produktivním věku 35 až 64 let. Vyšší počet případů, 28, byl zaznamenán také u osob ve věku 65 až 74 let,“ okomentovala v tiskové zprávě statistiky mluvčí KHS Markéta Koutná. Více případů bylo zaznamenáno mezi muži, celkem 64 procent.
V rámci Olomouckého kraje se encefalitida nejčastěji vyskytuje v okrese Šumperk. Z 208 případů jich na Šumpersko připadá 89. Následují okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Prostějov. V Česku je podle statistik nejvíce případů této nemoci v rámci zemí Evropské unie.
Infikovaná klíšťata se podle hygieniků nachází na celém našem území. Nejúčinnějším způsobem ochrany je očkování. To se podává ve třech dávkách a je možné ho provádět v průběhu celého roku. „Nástup spolehlivé ochrany je za 10 až 14 dnů po druhé dávce. První přeočkování se doporučuje po 3 letech, poté každých 5 let,“ dodala Koutná. Lidem starším padesáti let hradí očkování pojišťovna. Po prodělání nemoci se člověku vytváří doživotní imunita.
Onemocnění klíšťovou encefalitidou má obvykle dvoufázový průběh. „Pro první fázi je typická bolest kloubů, hlavy a svalů. Může se objevit nechutenství, zvýšená teplota nebo únava,“ vysvětluje mluvčí. Po prvních příznacích potom přichází období klidu, které může trvat až dvacet dní. Během něj se nakažený člověk cítí úplně zdravý.
Během druhé fáze ale přichází vysoká horečka, zvracení, světloplachost a ztuhlá šíje. „Může docházet i k postižení centrální nervové soustavy, které se projevuje třesem, závratí, poruchami hybnosti svalů, nervovou obrnou, dezorientací, poruchami spánku a paměti,“ doplnila Markéta Koutná. Tato akutní fáze trvá dva až tři týdny a může mít i trvalé následky.
Na klíšťovou encefalitidu neexistuje žádná cílená léčba. Antivirotika nejsou k dispozici, a tak se dají léčit pouze příznaky. Během nemoci je doporučen klid na lůžku, vyvarování se stresu či ostrého denního světla. Nemoc, která se rozvine i do druhé fáze obvykle vyžaduje hospitalizaci a následnou dlouhodobou rekonvalescenci. Ta může trvat i více než měsíc. „Po prodělaném onemocnění se může objevit chronická bolest hlavy, nervová obrna, poruchy spánku nebo deprese,“ varovala Koutná.
