Barokní chlouba Olomouce se zahalí do bílé. Obnova Sloupu Nejsvětější Trojice má trvat takřka tisíc dnů

Od začátku příštího týdne se rozběhne stavba lešení, jehož příprava potrvá přibližně tři týdny. Aby nedocházelo k dalšímu poškození památky rzí z lešení, bude konstrukce vytvořená z nerezavějících pozinkovaných prvků. „Bylo několik variant. Nakonec jsme zvolili řešení, které bude pokrývat celou památku. Je možné, že se nám v nějaké fázi podaří odkrýt horní část, což bych byl rád,“ přiblížil restaurátor a akademický sochař René Tikal, který uspěl ve výběrovém řízení na provedení obnovy významné dominanty historického jádra Olomouce. Z důvodu bezpečnosti a potřeby zastínění a vytvoření příznivějších tepelných podmínek bude lešení překryté bílou síťovinou.

„Poté začneme provádět monitoring památky. Po lešení se nám podaří vystoupat nahoru a začít mapovat stav, který se nedal zjistit s pomocí dronů nebo plošin. Zjištění budou sloužit pro zpracování takzvaného druhotného restaurátorského záměru. Ten se poté porovná s průzkumem, který provedl kolega Petr Gláser v roce 2021. To bude velmi důležité pro přesné stanovení postupů restaurování,“ vysvětlil zkušený odborník, který má na seznamu provedených prací i například obnovu soch v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku či restaurování sochařské výzdoby Staroměstské radnice v Praze.

Postupy budou podle Tikala odborníci konzultovat s památkáři, technology, chemiky a také s investorem, tedy olomouckou radnicí. Náklady na opravu unikátní 270 let staré památky jsou stanoveny na 30 milionů korun, 85 procent pokryje dotace. Jak náročná bude celá zakázka ale ukáže až podrobný průzkum, který potrvá několik úvodních měsíců. Na celou zakázku má podle smlouvy restaurátorský tým 990 dnů od převzetí staveniště. „Z mého pohledu to není až tak dlouhá doba. Nechtěl bych to zdržovat, už při monitoringu bych chtěl provádět zkoušky čištění, či odebrat vzorky na laboratorní průzkum či na zjištění salinity a podobně,“ prohlásil restaurátor s tím, že práce budou probíhat ve směru odshora dolů, ale kvůli rozdělení do etap a technologickým postupům a přestávkám se úkony rozprostřou prakticky na celou památku současně. Součástí zakázky je i obnova kaple ukryté přímo v patě sloupu, která by měla být v lepším stavu než povrchová část památky.

Podle Tikala budou v pracovním týmu kromě restaurátorů zaměřujících se na kamenné a sochařské části také specialisté na restaurování kovů a zlacení, které je na sloupu patrné na atributech soch světců i na kovových plastikách. „Zatím mám domluvených deset restaurátorů, vycházím především z dostupných financí a také následně z posouzení stavu, což budeme lépe vědět až po monitoringu z lešení,“ připomněl restaurátor. S poznáním klíčových ukazatelů pomohou i laboratorní rozbory, vzorky zamíří na tuzemská odborná pracoviště.

Znatelnou změnou by za necelé tři roky mohla být i světlejší barevnost Sloupu Nejsvětější Trojice, konečné barevné vyznění ale bude ještě předmětem řady konzultací. „Byl bych rád, kdyby byly ze sloupu odstraněny černoty, které tam nyní vidíme. Jedná se o různé atmosférické polutanty i druhotné povrchové úpravy. Mám určitou představu, jak by měl sloup být prezentován za těch 990 dnů. Otázkou je, do jaké míry se podaří památku vyčistit. Aspektem je také použitý materiál. Sochy jsou většinou ze šedého mladějovského pískovce a architektura je maletínského pískovce, který je spíše do okrové barvy. To všechno hraje nějakou roli. Když byl sloup nový, tak fungovala spolupráce sochaře a malíře a památka byla barevně pojednána, bylo tam takzvané štafírování, tedy přiblížení se mramorům. To už se ale opakovat nebude, barvy už jsou dávno pryč,“ upozornil akademický sochař.

Turistická sezona v Olomouci začne oficiálně Tvarůžkovým festivalem 13. a 14. dubna, v té době už bude cenná památka ohrazená oplocením a bude kolem ní vyrůstat lešení. „Bude to trochu nekomfortní, ale oprava je nutná. S oddělením marketingu připravujeme na ohrazení tisk informací o sloupu, i QR kódu, po jehož načtení se lidé dozví další zajímavosti. Máme 3D model sloupu, natočená jsou i videa, která jsou na webových stránkách. Samozřejmě naživo jde o něco jiného, ale snažíme se alespoň takto turistům naši památku UNESCO přibližovat,“ komentovala Karin Vykydalová, vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu olomouckého magistrátu.

Zatímco domácí či evropští turisté podle poznatků radnice upřednostňují při návštěvě Olomouce především zážitek, akce a dění ve městě, na barokní dominantu zapsanou do seznamu UNESCO se jezdí dívat návštěvníci z Japonska, Číny či Jižní Koreje. „Památka je nejvíce žádaná u asijských turistů, kteří se nám zatím vrací pomalu. Zatím nejsme na číslech, které byly před covidem. Snažíme se o zlepšení i ve spolupráci s agenturou CzechTourism ať už v Koreji nebo v Japonsku. Tato situace hraje možná i trochu v náš prospěch, než sloup opravíme, tak se budou turisté pomalu vracet,“ dodává Karin Vykydalová.