Jak na odpady? Platba za objem a dlouholeté výchova k třídění, na špici v kraji jsou Doloplazy

V Olomouckém kraji produkce směsného odpadu z obcí postupně klesá. Zatímco v roce 2021 to bylo v průměru 198,4 kilogramu na obyvatele, loni se toto číslo snížilo na 176,6 kilogramu. Doloplazy s více než 1300 obyvateli nedávno zpřesnily evidenci, a množství směsného odpadu tak snížily. Mezi obcemi od 1000 do 5000 obyvatel mají v Olomouckém kraji tradičně výbornou pozici. Za to v minulosti dostaly také Odpadového Oskara.

“Je to dlouhodobá záležitost. Prakticky už od devadesátých let odpady v naší obci řešíme podobnou metodou, kdy občané platí za objem vyvezené popelnice. A protože tento systém už funguje tak dlouho, lidé se ho naučili využívat a tříděný odpad, jako jsou plasty, papír nebo kovy a od roku 2017 i textil, nosí na sběrná místa. Je to zaběhlé, lidé už jsou na tento systém zvyklí, nezavádíme žádné novinky, a zřejmě proto máme tak vysokou vytříděnost,” vysvětluje úspěch Doloplaz starosta Miroslav Bílek.

Obec nepřistoupila na takzvaný door to door systém, ale lidé mají pouze jednu popelnici na komunální odpad, a když ji chtějí vyvézt, v den svozu ji dají před dům. “Samozřejmě, že tam popelnici dávají pouze v případě, když je plná. Platí se za každý svoz, máme tam čárový kód, který se při svozu sejme,” popisuje starosta. Aby lidé ušetřili, veškerý odpad, který lze třídit, nosí na čtyři sběrná místa, která na území Doloplaz fungují. 

Poplatek činí 0,7 koruny za litr směsného odpadu, což je zhruba 80 korun za jednu popelnici. Obec má mimo to stanovený minimální poplatek 320 korun. “Odpady vyvážíme jednou za tři týdny. Jsou nemovitosti, které přistaví popelnici každé tři týdny, jiné třeba jednou za šest týdnů. Hodně to závisí na tom, jak jsou početné rodiny, jestli mají malé děti a ty používají například pleny. Pak je odpadů do popelnice více,” vysvětluje starosta Doloplaz.

Na svoz komunálního a tříděných odpadů obec najímá svozové a recyklační firmy. Na celý systému odpadového hospodářství, ve kterém je ovšem zahrnutý například také odpad z čističky odpadních vod, obec mírně doplácí. “Největší přínos a výhodu vidím v tom, že lidé jsou v Doloplazech dlouhodobě navyklí třídit. Nemohu samozřejmě říct, že by se občas neobjevila černá skládka, vždy je to o lidech. Ale že bychom často řešili likvidaci černých skládek, to neřešíme,” je spokojený starosta Doloplaz Miroslav Bílek.

Na předních příčkách Odpadového Oskara v Olomouckém kraji je také město Šumperk, které jako první v České republice přišlo s tříděním bioodpadu z kuchyní. Šumperk se tak dostává na téměř 40 procent vytříděného odpadu. 

Gastroodpady začali obyvatelé Šumperka třídit v roce 2021. Jen za první tři měsíce skončilo ve speciálních kontejnerech zhruba dvanáct tun kuchyňského odpadu, který by jinak putoval na skládku. V pilotním projektu v České republice byly v šumperských ulicích rozmístěny čtyři desítky nádob na kuchyňský odpad, který je poté odvážen do bioplynové stanice v nedalekém Rapotíně. 

“Během prvního měsíce lidé takto odevzdali k dalšímu využití 2697 kilogramů zbytků z kuchyně, třetí měsíc to již byl více než dvojnásobek, přesně 5417 kilogramů. Za první tři měsíce fungování projektu se celkové množství suroviny vyšplhalo na 12 348 kilogramů a sběr má vzrůstající tendenci,” uvedla tehdy mluvčí radnice Soňa Singerová. Počet nádob na bioodpad postupně rostl a třídění gastroodpadu se v dalších letech rozšířilo do desítek obcí a měst zejména na Moravě.

O odvoz a zpracování gastroodpadu se v Šumpesku a dalších obcích stará společnost provozující bioplynovou stanici v Rapotíně na Šumpersku, kde se nevyužívané zbytky z kuchyní zpracovávají na elektřinu, teplo a biometan. Města se tříděním gastroodpadu snaží snížit celkový objem směsného odpadu. Podle analýz totiž zhruba 30 procent popelnic na směsný odpad zabírají zbytky z kuchyní.