Před sto šedesáti lety se na našem území odehrálo rozhodující střetnutí mezi Rakouskem a Pruskem o mocenské postavení v Německém spolku. Skončilo porážkou rakouských vojsk v bitvě u Hradce Králové, označované také jako bitva u Sadové či na Chlumu. Ustupující rakouská armáda polního zbrojmistra Ludvíka Benedeka začala po hradecké porážce postupovat na jih směrem k Brnu a Vídni. Prusové měli zabránit ústupu vojsk od Olomouce na jih podél Moravy.

Ve východní části Smetanových sadů v Prostějově, v prodloužení osy Havlíčkovy ulice nedaleko Národního domu, se nachází zajímavý artefakt. Je to pískovcový obelisk ve tvaru komolého jehlanu označovaný jako Spaniův obelisk. Vytvořil jej v roce 1825 z miletínského pískovce kameník Jan Heinrich.

Přerovská radnice se po čtyřech letech vrátí k oslavám konce druhé světové války. V plánu je pietní vzpomínka, přehlídka vojenské techniky či práce policistů. Oslavy se uskuteční také před kritizovanou sochou rudoarmějce, která již dvakrát čelila pokusům o odstranění.

Dnešní výlet nás zavede na Hostýnské vrchy, kde navštívíme rozhlednu Kelčský Javorník. Ta je zhruba hodinku cesty od Olomouce. Z vrcholu rozhledny ve výšce 35 metrů budeme mít nádherné výhledy do všech světových stran.

Ani v letošním programu oslav Dne vzniku samostatného československého státu nechybí v Olomouci tradiční lampionový průvod a ohňostroj. Kvůli dopravním omezením ve městě vyrazí osvětlený zástup novou trasou zejména přes olomoucké parky do areálu Korunní pevnůstky, kde se bude odpalovat ohňostroj.

Horní náměstí prošlo za všechna staletí mnoha proměnami. Dějiny tohoto místa jsou stejně staré jako samotné město Olomouc. Vedle staršího Dolního náměstí ve 13. století postupně vyrostla osada kolonistů a cizích kupců, která určila pozdější podobu Horního náměstí. Nejprve tedy jako trhová osada, postupně rozšiřovaná odsoušením bažinatého terénu, který byl na západ od budoucího náměstí. To se nahoře rozrostlo o řadu kupeckých domků (později Bohatých krámů), které propojily prostor obou náměstí ulicí Kramářskou, ve které stál románský kostelík a později kaple sv. Markéty.

Dnes uplynulo sto let od narození akademického sochaře Oldřicha Peče, který působil v Olomouci a žil v Prostějově. Patřil k významným osobnostem olomoucké poválečné výtvarné kultury a byl jedním z protagonistů modernistických tendencí v sochařské tvorbě poloviny minulého století.

V menším rozsahu proběhnou na řadě míst Olomouckého kraje oslavy 77. výročí konce 2. světové války. Zástupci měst a organizací uctí památku padlých sovětských vojáků položením květin u pomníků, další program se s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině ve větší míře konat nebude. V předchozích dvou letech ovlivnila tradiční vzpomínkové akce covidová epidemie.

Památník v severním Nizozemí připomíná smrt šesti československých pilotů 311. bombardovací perutě RAF. Zahynuli při útoku stíhaček Luftwaffe 11. dubna 1942. Byl postaven díky finanční sbírce místních zemědělců a odhalen v říjnu letošního roku. Pomník připomíná také památku krajana, rodáka z Konice na Prostějovsku, podplukovníka Karla Rychnovského.

Téměř třímetrový pískovcový pomník Rudoarmějce, který za minulého režimu stál na náměstí Hrdinů v Jeseníku, se dostal do muzea v nedaleké České Vsi. Socha, jejímž předobrazem byl údajně kapitán Mark Fedorčenko, se tak stane součástí muzejní expozice věnované zajateckým táborům na Jesenicku.