Novou cyklostezku z Lipníku nad Bečvou do Oseku nad Bečvou ničí bobři evropští. Stezku poškodili na stometrovém úseku, škodu město odhadlo na statisíce korun. Kvůli ochraně tohoto živočicha nyní radnice hledá způsob, jak poničený úsek opravit a ochránit, řekli dnes zástupci lipenské radnice. Stezka na druhé straně řeky Bečvy v hodnotě deseti milionů korun byla otevřena v červnu roku 2012. Město ji postavilo kvůli tomu, aby odlehčilo frekventované cyklotrase na protější straně řeky.
Bobři poničili část stezky na levém břehu Bečvy v úseku mezi mostem v Lipníku nad Bečvou a oseckým splavem. Na téměř stometrovém úseku je nyní porušená konstrukce komunikace, popraskaný povrch, vyvrácené obrubníky a sesunutá půda. "Bobři si v břehu v části nad oseckým splavem postavili nory. Tím vznikla rozsáhlá kaverna a zemina se začala sesouvat. Při větší vodě hrozí odtržení celého břehu i s částí nové cyklostezky," uvedla vedoucí odboru životního prostředí lipenské radnice Xenie Pospíšilová.
Stezka je důležitou části cyklostezky Bečva mezi Hranicemi, Lipníkem a Přerovem. Radnice nyní řeší, jak škody napravit. "Protože je bobr zvláště chráněný živočich, nemůže město zahájit opravu poničeného úseku bez potřebných povolení a návrhu opatření," dodala Pospíšilová. Radnice proto hledá vhodné řešení společně s Povodím Moravy a Agenturou ochrany přírody a krajiny. Agentura doporučí termín i způsob sanace poškozeného úseku cyklostezky a břehů, aby zásah do biotopu chráněného živočicha byl co nejšetrnější.
V Lipníku nad Bečvou se činnost bobra evropského na řece Bečvě projevuje podle tamních odborníků již téměř pět let. Podobné problémy se vyskytly před dvěma lety také v Šumperku, kde bobří hráz ohrožovala čerpací stanici v průmyslovém areálu. Hráz byla nakonec odstraněna. Tamní Bratrušovský potok si oblíbili tito chránění tvorové také v areálu čističky odpadních vod. Jejich hráz nakonec pomocí bagru odstranili vodohospodáři, umožnilo jim to předběžné opatření olomouckého krajského úřadu.
Bobr evropský se v povodí Moravy objevuje již od pramenných oblastí toků v Jeseníkách. Ve větší míře se vyskytuje v Litovelském Pomoraví. Jako druhý největší hlodavec na světě je dokonale přizpůsoben životu ve vodě. Své hráze buduje za účelem zvýšení hladiny nad vchodem do nory, která jim umožňuje snadnější transport potravy a brání promrznutí vody až na dno. Jde o chráněný živočišný druh, a to nejen v Česku, ale i ve světě.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
