Když se daří, tak se daří. V olomoucké zahradě se lemurům kata daří skutečně. K mláděti, které se narodilo 5. března 2019, přibylo 28. března 2019 další.
„Rodiči jsou samec Taťka, samice Ambia a Bakaka. Celkem tak ve výběhu skotačí sedm lemurů,“ popisuje vývoj ve skupině zoolog Jitka Vokurková. Deštivé a chladné počasí však neumožňovalo jejich pobyt venku, a tak se ve světle kamer a fotoaparátů hřáli až dnes.
Lemur kata obývá výhradně ostrov Madagaskar, kde žije v početných skupinách až o třiceti členech, kterým velí dominantní samice. Mezi jeho typické znaky patří dlouhý pruhovaný ocas, kterým udržuje rovnováhu při skocích, a většina z nich, byť ne všichni, se na něm pyšní třinácti černými a třinácti bílými pruhy.
Pohybuje se převážně v korunách stromů a je oproti jiným lemurům aktivní ve dne. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, či hmyzem. Samice je schopná oplodnění pouze tři dny v roce. Mládě se drží nejprve na břiše matky, po dvou týdnech přesedlá na matčina záda.
Samice kojí cca 5 měsíců. Evropská asociace zoologických zahrad (EAZA) uvádí v rámci chovu v 205 zoo 2150 kusů. Většině poloopic kvůli kácení deštných pralesů doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.
Staří Římané nazývali duchy zemřelých "lemuros“. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, dali jejím původcům právě toto jméno. Slovo "lemur" tedy znamená "noční putující duch". Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli.
Po ránu se snaží ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky, sedávají otočení k vycházejícímu slunci s rozpaženými horními končetinami. U lemurů dochází k samočinnému upínání šlach, proto, když ohnou loketní, či kolenní kloub, automaticky se končetinami přichytí větve.
