Pátek 29. 5. 2026 | Svátek má Maxim
Dnes, 11:57
Oblíbený olomoucký podnik, který zaujal neotřelým přístupem k rychlému stravování, končí. Přestože by název Bistrá kráva mohl evokovat nabídku masových specialit, oblibu si podnik získal hlavně díky pestré vegetariánské a veganské nabídce. Po bezmála třinácti letech se jeho majitelé rozhodli provoz ukončit.
„BISTRÁ KRÁVA přijede na bílém koni! Konečně jsme se k tomu dopracovali a můžeme vám všem oznámit, že v pondělí 11. 11. 2013 otevřeme s láskou vybudované bistro,“ oznámili tehdy Jaroslav Šlechta a Tomáš Kolert otevření nového podniku v centru Olomouce.
Oba už měli zkušenosti z gastronomie, chtěli ale dělat věci po svém. Začátky podle nich nebyly jednoduché. „Když bylo všechno připravené a zákazníci pořád nechodili, budil jsem se s myšlenkou, co jsem si to na sebe upletl za bič,“ vzpomíná dnes s úsměvem Jaroslav Šlechta. Rodiny je podle jejich slov podporovaly, i když měly pochopitelné obavy, zda se podnik uživí.
Většinu vybavení pořizovala dvojice podnikatelů postupně. Ze začátku myli nádobí ručně a spotřebiče sháněli kde se dalo. „Třeba pro kutr na přípravu zeleniny jsme jeli až do Plzně,“ vzpomíná Kolert na začátky provozu. Než stroj pořídili, zastávali jeho roli zaměstnanci. Na to dnes odkazuje už jenom malá žlutá stolička v rohu kuchyně, na níž přípraváři sedávali.
Když Bistrá kráva otevírala, podobný koncept byl v Olomouci spíše výjimkou. Bistro se zaměřovalo na vegetariánská, veganská, bezlaktózová nebo raw jídla, která tehdy ještě nebyla běžnou součástí nabídky většiny podniků. „Nebyli jsme první bistro v Olomouci, ale byli jsme první s tímhle konceptem,“ říká Šlechta. Podle něj chtěli vařit lehčí jídla, která člověka po obědě „neuspí.“
Úterý, 5. května 2026, 14:09
V živé místo, kde budou mít prostor zejména regionální potraviny, chce do tří let proměnit památkově chráněnou budovu městské tržnice v centru Olomouce její nový majitel, olomoucký advokát a podnikatel Ilja Spurný. Budova byla v posledních letech...
Postupně se podnik proslavil hlavně polévkami a poledními menu. „Polévky tady mají pokaždé výborně dochucené. Žena mi závidí, že to sem mám z práce blízko,“ říká dlouholetý zákazník Štěpán, který si z bistra pravidelně odnáší oběd do práce.
Podnik několik let rostl. Majitelé objížděli farmářské trhy, zajišťovali catering na svatbách a provozovali i druhou pobočku poblíž magistrátu. „Exponenciálně jsme rostli od otevření až do covidu. Pak přišla velká stopka,“ popisuje jeden ze zakladatelů. Během pandemie se podnik více zaměřil na rozvoz obědů do firem a školek. Právě tehdy se naplno rozjela i nabídka poledních menu, která dnes tvoří důležitou součást provozu.
Za roky fungování zažili majitelé i personál řadu kuriózních situací, k mnohým z nich přispěli klienti ze sousední charity. Ačkoli se bezdomovci do podniku chodívali v zimních měsících rádi ohřát, nikdy nebyli zdrojem vážnějších problémů. „Když podnik sousedí s dvorem charity, nudit se v něm nebudete,“ přiznává jedná z brigádnic, která prý byla nedávno svědkem namlouvacího rituálu klientů charity. A o podobné historky není mezi zaměstnanci nouze. „Měli jsme tady jednoho, kterému jsme přezdívali cukrovkář. Chodil sem pravidelně vyjídat cukřenky. Prostě přišel, obrátil do sebe obsah nádobky a odkráčel, jako by se nechumelilo," směje se Kolert.
Že se projekt blíží ke konci, si majitelé naplno přiznali loni na podzim. O budoucnosti podniku prý přemýšleli delší dobu a postupně zjistili, že už jim současný způsob podnikání nevyhovuje. Rozhodnutí ukončit provoz podle zaměstnanců pozitivně ovlivnilo i atmosféru na pracovišti.
Středa, 29. dubna 2026, 15:58
Památkově chráněná Hanácká kasárna začínají opět žít. Bude zde sídlit Divadlo Tramtarie, uvnitř mají vzniknout také kavárny, obchody, škola a byty i kanceláře. Kasárna se stanou živým centrem, slíbil nový majitel objektu Richard Saliba.
„Ztráta motivace majitelů doléhala i na personál. Před rozhodnutím bylo v práci dusno, ale potom se atmosféra znatelně zlepšila,“ říká jedna z brigádnic. Do bistra nastoupila po zkušenosti z řetězce rychlého občerstvení. Lákala ji práce s kvalitními potravinami i možnost naučit se latte art. „Vztahy na pracovišti byly vždycky přátelské, skoro rodinné,“ dodává studentka a na stůl pokládá cappuccino s hustou pěnou ve tvaru srdce.
Po letech společného podnikání se cesty majitelů rozdělí. Ani jeden zatím neplánuje nový gastronomický projekt a oba si chtějí od oboru na čas odpočinout. Za zkušenosti z podnikání jsou vděčni a budou na něj rádi vzpomínat, kromě kontaktů jim totiž přinesl cenné zkušenosti a schopnost řešit krizové situace. „Největším úspěchem pro nás vždycky byla pozitivní zpětná vazba. Když se k nám lidé rádi vraceli a odcházeli s úsměvem,“ říká Jaroslav Šlechta.
Co se bude dít s prostorem dál, zatím není jasné. Ve hře je možnost, že by jej převzal nový nájemce a pokračoval v gastronomickém konceptu. Variantu představuje i komunitní nebo workshopový prostor. Sami majitelé nemají k místu sentimentální vztah, ale říkají, že pokud by po nich někdo podnik převzal, rádi se zastaví na oběd nebo kávu.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
