Období nastupujícího komunismu a reálné prostředí přerovské městské části Předmostí poskytlo rámec nové knize přerovské spisovatelky a mluvčí zdejší radnice Lenky Chalupové Páté jablko. Promítají se v ní skutečné lidské osudy, tehdejší místní politické poměry, ale i reálné budovy včetně tamního kostela.
Jedenáctá autorčina kniha navazuje po historické reálné stránce na poslední titul Kyselé třešně, která pojednává o konci války v Přerově a o masakru na Švédských šancích a u čtenářů setkala s nebývalým zájmem. Zatímco Kyselé třešně končí červnem 1945, román Páté jablko začíná v únoru roku 1946 a končí v únoru roku 1950.
"Děj se odehrává v Předmostí a Přerově, příběh o rodině sadařů je smyšlený, ale některé osoby doopravdy žily a byly mi inspirací k napsání knihy. Vycházela jsme z kroniky vesnice, z dobového tisku, mluvila jsem se starými pamětníky, kteří si pamatovali Předmostí jako typickou hanáckou vesnici," uvedla Lenka Chalupová.
Čtenáři se v románu setkají s tehdejším starostou Předmostí Josefem Knejzlíkem, babičkou bývalého přerovského primátora Vladimíra Puchalského, která měla v Předmostí trafiku, v románu vystupuje i postava doktora Ondřeje, který v Přerově vedl dětské oddělení nemocnice a který stál u zrodu proslulé Ondřejovy masti. Čtenáři si v knize projdou nejen staré Předmostí, ale i poválečné přerovské ulice či továrny, poznají prostředí místního národního výboru, ale i nemocnice, továrny Juta, klášteru na Velké Dlážce či železničářských domů ve Škodově ulici.
Sobota, 12. prosince 2020, 10:30
Na zaniklé či zcela proměněné instituce Olomouce se zaměřuje nová kniha mapující dějiny města s názvem Ztracené a znovunalezené adresy. Podepsán je pod ní velký znalec olomouckých dějin, historik, spisovatel a popularizátor Milan Tichák. Autor se...
V knize se protínají podle autorky dva světy - svět křesťanské rodiny s realitou nastupujícího komunismu. Zásadní roli v příběhu hraje tamní kostel a fara, kniha je také připomínkou 250. výročí velké přestavby kostela. Svou roli hraje i tamní sadařská tradice, autorka se však musela kvůli románu podrobněji zorientovat i v místních politických poměrech.
"Dneska už je dávno zapomenuto, že v listopadu roku 1948, kdy Klement Gottwald slavil 52. narozeniny, mu Okresní národní výbor v Přerově k životnímu jubileu poslal z každé obce 52 vajec, 52 litrů mléka nad kontingent a za všechny obce pak 52 vepřů nad 125 kilo. Přerované museli dary donést do tří dnů od vyhlášení - v době, kdy sami měli málo. Hledat inspiraci v kronikách a dobovém tisku je prostě zážitek," doplnila autorka.
Křest knihy je v Přerově naplánován na 29. března v 17 hodin ve Výstavní síni Pasáž. Knize požehná děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg, křtít se bude vodou ze studny ze zahrady rodiny Knejzlíkových, která má v Předmostí letitou tradici. Knihu se autorka chystá na jaře kromě Přerova představit také ve Vyškově, Šternberku, Kyjově, Přerově, Hranicích a Kroměříži.
Neděle, 30. ledna 2022, 06:50
Prostřednictvím výtvarné i literární soutěže se rozhodla přerovská radnice připomenout nadcházející výročí 430 let od narození Jana Amose Komenského, které připadá na konec března. Soutěž je vyhlášena ve třech kategoriích a oslovuje lidi napříč...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
