Dnes, 10:03
Kralice na Hané – jsou městysem ležícím sedm kilometrů východně od Prostějova. Mají bohatou historii a svým významem a polohou dokonce zastiňovaly Prostějov. Původně byly trhovou vsí v roce 1316 povýšené Janem Lucemburským na městečko. Od panovníků se jim dostalo významných privilegií. Měly právo tržní, várečné, hrdelní i hradební. Byly markraběcím zbožím a od konce 15. století byli jejich majiteli Cimburkové, Pernštejnové, Haugvicové z Biskupic, Sam-Neuburkové, Rottalové a Seilernové. Bylo zde sídlo farnosti, tvrz a od konce 18. století zámek.
Vraťme se ale do doby právě před šesti sty lety – do roku 1425. Své stoupence zde tehdy mělo husitství a Kralice a okolí postihly protikatolické nálady. Dokladem toho byla událost, která se stala 14. listopadu 1425. Tehdy v polích za městečkem byli veřejně upálení tři františkáni. Byli jimi lektor a kněz Petr a kněz a zpovědník opavských klarisek Petr. Oba byli členy minoritského kláštera u Svatého Ducha v Opavě. Třetím byl kněz a řeholník Joachim, který byl kazatelem v Krumlově.
Není známo, z čí iniciativy a kde přesně k exekuci došlo, ani jakou odezvu vyvolala v městečku. Z této doby nemáme o události písemné zprávy. Nejstarší písemná zpráva je až z roku 1658 a pochází z kroniky konventu brněnských minoritů. Klášterní kronikář zde čerpal z domácích písemných záznamů a z ústní tradice. Dále najdeme tuto událost uvedenou v prvním a pátém díle německy psaného místopisu Markrabství moravského od Řehoře Wolneho z roku 1855. Povědomí o této události se velmi dlouho udržovalo v ústním podání. V Pamětním spise uloženém v základním kameni kralické radnice 1. listopadu 1876 najdeme poznámku: „Okolo roku 1400 v našem městečku husitism velmi zakořeněné byl, anť roku 1425 tři kněží minorité, z nichž nejmladší rodák králický byl, zde všichni tři upáleni byli. Husité zde trvali tak dlouho, až roku 1652 opět první katolický farář Jan Pignitius ustanoven byl.“
Zmínky o události najdeme v publikacích Františka Faktora (Popis okresního hejtmanství prostějovského,1898), Vojtěcha Janouška Vlastivěda moravská, prostějovský okres, 1938) a Ladislava Hosáka (Historický místopis střední a severní Moravy, 1959).
Neděle, 26. října 2025, 10:04
Jedním z nejkrásnějších barokních kostelů v Prostějově je bezpochyby kostel sv. Jana Nepomuckého, od jehož vysvěcení uplynulo 270 let. Od roku 1958 je kulturní památkou a nachází se v městské památkové zóně. Je nazývaný také jako kostel U...
Uvedenou událostí se také zabývali tamní písmáci a znalci historie – kralický farář Jan Tomis a čechůvský kronikář a zemědělský rada v. v. Oldřich Lužný. Jan Tomis byl v letech 1951 až 1972 kralickým farářem a výsledkem jeho bádání je rukopisná práce Dějiny Kralic na Hané a kralické farnosti (Moravská Třebová 1980). Oba se pokusili událost zrekonstruovat.
Podle Jana Tomise lektor Petr, zdejší rodák a tedy znalec místních poměrů vedl své druhy po zemské stezce přes Kralice. Právem se obávali pronásledování, a proto se ukryli v Kralickém háji, lesíku mezi Čechůvkami a Rakouskami patřícím od roku 1375 na základě privilegia moravského markraběte Jošta městečku. Zde byli zřejmě odhaleni, zajati a popraveni. Jan Tomis předpokládal, že v klidnějších dobách mohla na místě tragédie vzniknout nějaká památka. Podle jeho názoru to mohla být kaplička sv. Jana Nepomuckého postavená v roce 1759 (zanikla po roce 1969). Nevyloučil ani další lokaci události – nedaleko kralického hřbitova, kde byla nad hliníkem postavena v roce 1719 boží muka.
Neděle, 12. října 2025, 10:09
Záměnka, přesmyčka, vsuvka, čárkovka, barvínek, časovka, shlukovka, přechodníček, skrývačka, citovka, roháček, Kris-kros, buňkovka, řetězovka nebo písmenná křížovka. Tyto a další pojmy mají v malíčku členové prostějovského hádankářsko-křížovkářského...
Oldřich Lužný popraviště umístil do blízkosti kralického hřbitova, na místo zvané U Andílka. Je to asi kilometr severovýchodním směrem od Kralic směrem na Kraličky. Právě v těchto místech stávala Boží muka se soškou Anděla Strážného. Tato však ve dvacátých letech minulého století při pozemkových úpravách byla rozebrána a už nebyla znovu postavena. Podle Lužného tři prázdné výklenky v Božích mukách měly být určeny pro sošky tří mučedníků. Domníval se, že U Andílka mohli být zabiti a že spáleni byli u boží muky u hřbitova. Blízko zaniklých božích muk stojí pískovcový kříž zvaný U Andílka. Je to nejstarší kamenný kříž v kralické farnosti a pochází z roku 1759.
To všechno jsou ale domněnky. Dnes už těžko zjistíme, jak se to všechno stalo. Událost také mohla mít souvislost se shromažďováním husitských vojsk proti katolické Olomouci. Mimochodem název U Andílka byl i historický název polní tratě v těchto místech. Ulice, která vedla k boží muce, se nazývala Andělská. Nyní se jmenuje Nerudova.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Aktualizováno 6. listopadu, 15:28
Aktualizováno před 5 hodinami
Aktualizováno 5. listopadu, 12:46