Malí mravenečníci jsou k vidění v expozici Zoo Olomouc. Jejich odchov je náročný
Do expozice před zraky návštěvníků se po několika měsících vrátily samice stromových mravenečníků v Zoo Olomouc i se svými potomky. Na svět v lednu a v únoru přivedly mláďata, a tak byl potřeba klid v dočasném ubytování. Rozmnožování mravenečníků je v zoologických zahradách náročný úkol, za takřka dvacet let se na Svatém Kopečku podařilo odchovat dvanáct mláďat.
Samice Morgana a Calamity coby matky malých mravenečníků nosí na hřbetech mláďata narozená na konci ledna a polovině února. „Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. K dnešnímu dni se podařilo úspěšně odchovat celkem 12 mláďat,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí olomoucké zahrady Iveta Gronská.
Mravenečník čtyřprstý v přírodě žije v pralesích Jižní Ameriky. Na první pohled to možná není patrné, ale mravenečník je obratný ve šplhání i při pohybu po zemi. Tato zvířata z řádu chudozubých jsou aktivní hlavně v noci a za soumraku, přes den se schovávají v dutinách stormů.
S využitím lepkavého jazyka mravenečníci spořádají až patnáct tisíc mravenců a termitů denně. V zoologické zahradě takový přísun pochopitelně chybí a může být jedním z důvodů obtížnějšího rozmnožování mravenečníků, jehož samice rodí po jednom mláděti. „Na krmení jim v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou,“ popsala jídelníček mravenečníků Iveta Gronská.
Spolu s mravenci polykají mravenečníci i kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení. Dalším faktorem ideálních podmínek pro odchov může být i samotné sestavení chovného páru a také klima tropického pralesa.
