Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Vědci z neúplné lebky staré třicet tisíc let rekonstruovali podobu pravěké ženy z Olomoucka

Podoba pravěké ženy z Mladečských jeskyní byla odhalena. Výsledky pozoruhodné počítačové rekonstrukce představil tým brazilských a českých vědců, kteří se podrobně věnovali výzkumu třicet jedna tisíc let staré lebky objevené na Olomoucku.

Lidskou lebku objevil v roce 1881 v Mladečských jeskyních u Litovle rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Kosterní ostatek nyní hlouběji prozkoumal tým odborníků. Cicero Moraes z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného jako aurignacien.

„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 000 lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ přiblížil náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky Karel Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

Cennému Szombathyho nálezu z roku 1881 chyběla dolní čelist a také většina zubů. Originál fosilie je uložen ve vídeňském přírodovědném muzeu pod názvem Mladeč I. Po digitalizaci je k dispozici v interaktivní online verzi. Model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. S využitím počítačových dat a údajů z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006 domodelovali přesnější podobu pravěké ženy.

„Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima,“ dodal Karel Drbal k obrazovému materiálu, který přibližuje vzhled ženy žijící na území dnešního Olomoucka. Tým zveřejnil své poznatky v rámci nové online knihy, která například podrobně popisuje, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali původní předpoklad, že se jedná o mužskou lebku.

Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky, zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení podzemních prostor se považuje 1826, elektricky osvětlené jsou od roku 1911. V jeskyních jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného pohřebního rituálu. Celkem mají jeskynní chodby délku 1250 metrů a 92 schodů.
Zdroj: Správa jeskyní ČR

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Vídeňské přírodovědné muzeum, Cicero Moraes, Jiří Šindelář, Karel Drbal

Štítky Věda, výzkum, archeologie, lebka, Mladečské jeskyně, pravěká žena, Olomouc, jeskyně, Olomoucký kraj, rekonstrukce, Karel Drbal, střední Evropa, Josef Szombathy, Správa jeskyní České republiky, Česko, Litovel, Jiří Šindelář

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Vědci z neúplné lebky staré třicet tisíc let rekonstruovali podobu pravěké ženy z Olomoucka  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.