O dva malé dikobrazy pečují v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Na svět přišla mláďata pozoruhodných hlodavců v polovině července, odborníkům se po dvou týdnech podařilo určit jejich pohlaví – jde o samečka a samičku. Dikobrazy srstnatonosé chová Zoo Olomouc od roku 1997.
V uplynulém týdnu mláďata dikobrazů narozená 16. července v Zoo Olomouc absolvovala první prohlídku. „Na vnější stranu pravé pánevní končetiny jim byl aplikován čip, díky kterému budou už navždy nezaměnitelně označeni. Po narození mají mláďata totiž nějakou dobu měkké bodliny, ale až vyrostou, manipulace s nimi bude složitá, spíše nebezpečná. V Zoo Olomouc pro manipulaci s dikobrazem používáme speciální bedny. Imitují noru, dikobraz se v ní zklidní a díky zamřížovanému dnu můžeme pohodlně určit pohlaví, aplikovat injekci, vytáhnout nohu, odečíst čip,“ olomoucký zoolog Jan Kirner.
Dikobrazi se rodí již se svými typickými ostny, ale ty jsou nejprve krátké a měkké a po přibližně dvou týdnech začnou tvrdnout. Měkčí dlouhé bodliny mají za krkem a na ramenou, kratší pak na ocase. Některé jsou duté s ostrou špičkou, dikobraz díky nim umí výstražně chřestit. „Asi nejčastějším mýtem o dikobrazech je jejich schopnost tyto ostny vystřelovat. Dikobrazi je ale nevystřelují, pouze uvolňují. Nejprve se ale predátora snaží zastrašit naježením, aby se jevili větší, funěním, dupáním a chřestěním ostnů na ocase. Až v okamžiku, kdy se nepřítel odváží příliš blízko, obrátí se dikobraz zády a snaží se do něj svou zbraň při couvnutí zabodnout, a jelikož v pokožce nedrží pevně, zabodnuté ostny dikobraz pustí,“ vysvětluje mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Ostny zůstanou zapíchnuté v útočníkovi, kvůli přítomnosti bakterií se v ráně mohou rozvinout vážné záněty.
V přírodě jižní či střední Asie je dikobraz srsnatonosý poměrně rozšířeným zvířetem, které se dokáže přizpůsobit okolním podmínkám. Hrozbou pro jeho populaci je ale nelegální lov. „Důvodem je přítomnost bezoárů v jejich žaludcích. Bezoár je útvar tvořený ze zhutněných chlupů do tvaru kuličky. Tradiční asijská medicína jim přisuzuje zázračnou moc, a proto jsou populace dikobrazů v jejich domovině decimovány,“ upozorňuje v tiskové zprávě Iveta Gronská.
Dikobrazi patří mezi hlodavce, v olomoucké zahradě se jich za dobu chovu narodilo přes padesát. Jeden z charakteristických hlodavčích rysů jsou neustále dorůstající hlodáky. „Proto mají v naší zoo neustále k dispozici větve k jejich obrušování. Navzdory svým krátkým nohám velmi rychle běhají a mohou i vysoko skákat, o čemž jsme se sami mnohokrát přesvědčili,“ doplnila s úsměvem mluvčí zoologické zahrady.
Foto Zoo Olomouc
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
