Počasí dnes31 °C, zítra31 °C
Pondělí 15. července 2024  |  Svátek má Jindřich
Bez reklam

FOTOGALERIE: Pohled do tváře kněžny. Vědci rekonstruovali podobu prvních olomouckých Přemyslovců

Podobu prvních olomouckých Přemyslovců přibližuje nová výstava v prostorách Arcidiecézního muzea Olomouc. Ostatky objevené ve skryté místnosti kostela svatého Štěpána v komplexu olomouckého Klášterního Hradiska zkoumala šest let celá řada odborníků mnoha oborů. Díky pokročilým technologiím vznikly po podrobné analýze lebek také digitální podobizny tří významných středověkých osobností.

Na konci roku 2017 se olomoucký historik Leoš Mlčák s tehdejším farářem kostela sv. Štěpána při Klášterním Hradisku Přemyslem Hanákem chtěli přesvědčit, zda je pravdivá informace z historických pramenů a odstavili v sakristii kostela skříň. Za ní našli pamětní desku a po odstranění zazdívky skutečně objevili cínovou pohřební schránu.

Po řadě jednání došlo v polovině roku 2018 na otevření kovového obalu, který skrýval ještě druhou zdobenou dřevěnou truhlu a v ní byly uložené ostatky celkem sedmi lidí. Postupně se potvrdily předpoklady, že se jedná o kosti olomouckých Přemyslovců z 10. až 12. století. Výsledky archeologických, historických či přírodovědných průzkumů vedly až k identifikaci většiny osob, které zemřely před stovkami let.

Vědci z neúplné lebky staré třicet tisíc let rekonstruovali podobu pravěké ženy z Olomoucka

Podoba pravěké ženy z Mladečských jeskyní byla odhalena. Výsledky pozoruhodné počítačové rekonstrukce představil tým brazilských a českých vědců, kteří se podrobně věnovali výzkumu třicet jedna tisíc let staré lebky objevené na Olomoucku.

 

Ve schránách v sakristii byly kosterní pozůstatky uložené přibližně dvě století. Ještě předtím ale s nimi bylo několikrát manipulováno. „Schrány byly někdy začátkem 19. století násilně otevřeny. V té době byl po zrušení kláštera na tomto místě lazaret a vojáci zde zřejmě hledali poklady. Ostatky měly velmi složité peripetie. Klášterem Hradisko pro ně bylo vybudováno honosné mauzoleum, nicméně za husitských válek byly z bezpečnostních důvodů přemístěny do olomoucké katedrály, protože hrozilo vydrancování kláštera. Po nějaké době se vrátily na Hradisko. Za třicetileté války ale bylo mauzoleum vydrancováno a ostatky vyházeny na dvůr. Tam je posléze tehdejší opat pietně posbíral a bylo opět vybudováno mauzoleum. Až tedy se na začátku 19. století dostaly do skryté místnosti,“ popsala kurátorka výstavy Simona Jemelková. Po roce 2018 kosterní soubory Přemyslovců putovaly ke zkoumání do Prahy a vzorky také zamířily k DNA analýze do Polska. „Očekáváme, že po skončení všech výzkumů budou ostatky z Prahy vráceny do Olomouce a opět pietně uloženy do připravené měděné schrány na stejné místo v kostele svatého Štěpána,“ prozradila kurátorka.

Odborným umělecko-historickým průzkumem prošly i dvě pohřební schrány z roku 1718, kdy prošlo přemyslovské mauzoleum poslední rekonstrukcí. Leoši Mlčákovi se podařilo určit i autory schrán. Vnější cínovou vytvořil olomoucký cínař Jan Karel Behr (asi 1665–1725), který je například autorem i cínové rakve biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v olomoucké katedrále. Autorem malířské výzdoby vnitřní schrány je pak brněnský malíř Jan Jiří Etgens (1693–1757).
Zdroj: Muzeum umění Olomouc

Radiouhlíková data rozdělila ostatky do dvou skupin: první spadá od konce 10. a do starší části 11. století, druhá od 2. čtvrtiny 11. do poloviny 12. století. Do první skupiny patří ostatky muže a ženy. „Jedinec, kterého jsme označili číslem 3, se dožil 30 až 40 let, což odpovídá podle známých dat Otovi I. Také víme, že jej Eufemie přežila o více než 20 let. Dožitý věk jedince označeného číslem 6 je více než 60 let, což opět odpovídá písemným pramenům,“ uvedl v tiskové zprávě archeolog Jan Frolík. Právě lebka kněžny Eufemie byla jednou ze tří, které svým zachováním umožnily vytvoření digitálního modelu její podoby.

Na výstavě v kapli Jana Křtitele v sousedství katedrály Svatého Václava si mohou návštěvníci prohlédnout také aproximaci neboli přiblížení obličeje také dalších dvou středověkých osobností – kněžny Durancie, která byla manželkou Oty III. a také jednoho z jejich synů. Zda se jedná o Vladimíra či Břetislava, ale vědci nemohli podle dostupných indicií určit.

Před stavbou dálnice u Olomouce odkryli archeologové unikátní pohřebiště, návrší bylo kultovním místem

Návrší poblíž křelovského fortu XVII bylo dávno před existencí pevnosti významným místem pravěkých a raně středověkých kultur. O dějinách místa, ze kterého je nyní otevřený výhled na pár kilometrů vzdálené město Olomouc, zjišťují pozoruhodné...

Tým, který se věnoval forenzní rekonstrukci obličeje na základě detailní a precizní analýzy nalezených lebek, vedl světově uznávaný expert na tuto metodu – Cícero Moraes z Brazílie. „Při práci s kosterním materiálem z Hradiska bylo využito nejnovějšího postupu forenzní rekonstrukce podle lebky, nazvaného ‚strukturální aproximace‘. Metoda vznikla při studiu a rekonstrukci tváře sv. Ludmily a je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Dnes je metoda využívána v kriminalistice, ale i v medicíně,“ komentoval Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie.

Výsledné přiblížení tváře prezentuje výstava ve dvou variantách. „V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení podle forenzních vědeckých postupů bez drobných obličejových detailů, o nichž nic konkrétního nevíme. Proto je jen šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů. Druhý přístup již ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů, jako je barva očí, barva vlasů, účes a podobně. Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Z výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, účesu a přesném odstínu pleti,“ vysvětlil Šindelář s tím, že tyto spekulativní doplňky vzešly z mezioborové diskuze všech zapojených odborníků z antropologů, archeologů či historiků. Výstava s názvem Pochováni byli uprostřed chrámu potrvá v olomouckém Arcidiecézním muzeu do 25. srpna 2024.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Stanislav Heloňa, Muzeum umění Olomouc

Štítky Výstava, expozice, Muzeum umění Olomouc, Arcidiecézní muzeum, Přemyslovci, historie, dějiny, Klášterní Hradisko, Olomouc, Olomoucký kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

FOTOGALERIE: Pohled do tváře kněžny. Vědci rekonstruovali podobu prvních olomouckých Přemyslovců  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.