První školní den je velkým mezníkem pro každého. Nebylo to mu jinak ani u malého Jirky Smejkala, který nastupoval do první třídy Fakultní základní školy Hálkova v Olomouci.
Jirku, který vyhrál v soutěži Radia Haná cestu do školy taxíkem a balíček školních potřeb, jsme vyzvedli před jeho domem v Charvátech. Na první pohled bylo vidět, že je nervózní, ale postupem času se rozpovídal. „Mám starší sourozence, bráchu i ségru,“ začal, „aktovku jsem dostal dvě měsíce zpátky a jsou na ní Mimoni,“ rozpovídal se Jirka. A pak jsme měli o zábavu postaráno, protože jsme si mohli o těchto žlutých postavičkách povídat.
Spolu s Jirkou jeli také jeho rodiče Jiří starší a Renata. „V Charvátech je jenom dvoutřídka a navíc poblíž základní školy Hálkova pracuju, tak jsme se rozhodli syna zapsat tam,“ řekl tatínek Jirky. Před lety sám tuto školu navštěvoval, mohl tak srovnávat, jak vypadala předtím, a jak teď.
Jirka se na první školní den krásně vymódil, košile s límečkem a světlé kalhoty byly samozřejmostí. Hned jak jsme vešli do školy, zamířil malý studentík do šaten. Ty ovšem byly zavřené, pro dnešek se tedy nemusel přezouvat.
Podle seznamu jsme zjistili, že bude chodit do 1.B v přízemí školy. V lavičkách už seděly vystrašené, ale zaujaté děti. Jirka si vybral poslední lavici u dveří, sedl si a čekal na zazvonění. „Dobré ráno, vítáme všechny žáky, prvňáčky i jejich rodiče,“ zachraptělo z rozhlasu. Po úvodním slovu ředitelky se dostala na řadu třídní učitelka Jitka Mlčochová. Řešili se věci ohledně organizace, zájmových kroužků i družiny. Samotné mi z toho šla hlava kolem a nechápu, jak si to rodiče, natož děti, mohou zapamatovat. Jirka měl před sebou vyskládané všechny učebnice i dárky, které dostal od sponzorů. Měl tam výtvarné potřeby, písanku, deníček i úkolníček.
Poté nás s rodiči paní učitelka vyhnala do družiny, aby se mohli děti spolu seznámit a nemuseli být vázáni na rodiče. Informace o družině nám podala paní Gajdušková, která se bude odpoledne starat o třídu našeho prvňáka. Myslím, že ta si hned zjedná respekt. Měla jsem dojem, že i rodiče z ní měli trošku strach.
Pak jsme zašli vyzvednout Jirku, který už po třídě stihnul rozdat bonbonky, které si přinesl ve velkém papírovém kornoutu. Ze začátku se sice nových spolužáků trošku bál, ale nakonec obdaroval skoro všechny. A pak už nás čekala jenom cesta taxíkem k sídlu Radia Haná, kde si převzal další dárečky. Teď už nezbývá nic jiného, než mu popřát hodně štěstí v tomto i dalších školních letech.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
