Již řadu let projednávanou protipovodňovou ochranu Litovle na Olomoucku čeká zřejmě intenzivnější příprava. Potřebu opatření výrazně připomněla velká voda před necelými třemi měsíci, město chce ve spolupráci s Povodím Moravy aktualizovat dříve připravené záměry úprav rozdělené do tří etap. Zásadní překážkou realizace jsou ale podle starosty náročné a nákladné výkupy pozemků od mnoha vlastníků. I samotné změny v krajině by si poté vyžádaly investice v řádu stovek milionů korun.
Město Litovel rozkládající se na šesti ramenech řeky Moravy řeší dlouhodobě možnosti protipovodňové ochrany i pro okolní místní části. V závěru října zástupci města, Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Povodí Moravy opětovně projednávali varianty dalšího postupu, které se zaměřují na rozsáhlé stavební úpravy i kroky, které mohou brzy přispět ke zmírnění škod.
„Schůze byla vynikající. Oživili jsme si informace na základě dat a znalostí na základě poznatků z poslední povodně. Povodí Moravy nás ubezpečilo, že nultá, první a druhá etapa mají pořád smysl a měly by město ochránit. Samozřejmě když přijde nějaký extrém, tak už to situaci zřejmě nevyřeší, Litovel je v místě, kde je jednou z překážek pro povodeň. Obtokové rameno by ale výrazně pomohlo Litovli jako celku,“ komentoval starosta Litovle Viktor Kohout (SNK).
Podle zápisu z jednání je pro Litovel stále aktuální studie na protipovodňová opatření z roku 2020. První etapa by měla ochránit město před dvacetiletou vodou, druhá etapa pak před stoletou povodní. Starosta doplnil, že podle informací od Povodí Moravy se při letošní povodni jednalo právě o dvacetiletou povodeň, i na této úrovni se voda dostala do stovek nemovitostí, vážně zasažená byla také místní část Tři Dvory.
Pátek, 29. listopadu 2024, 14:35
Podle aktuálního statistického vyhodnocení takzvaného Indexu kvality života se na prvním místě v Olomouckém kraji umístilo město Litovel. Společnost Obce v datech každoročně s využitím statistik sestavuje žebříček více než 200 obcí s rozšířenou...
„Nultá etapa má spravit nivelitu vodních toků ve městě. Další etapy se týkají úprav v okolí města. Původně se zvažovaly průlehy v krajině na severu a jihu Litovle, kudy by procházely povodňové vlny. Na jihu ale už vznikly mezitím nějaké stavby a zvažuje se tedy jen severní varianta. Pan ředitel Tůma z Povodí Moravy nám doporučil, abychom si nechali zpracovat hydrotechnický posudek a 3D model, který by ukázal, kde by bylo vhodné s protipovodňovými opatřením začít a jestli vize je správná,“ přiblížil místostarosta Litovle Lubomír Broza (SNK). „Nejvýznamnější má být poslední etapa, která zahrnovala vytvoření obtokového ramene od Nových Zámků, mezi okrajem Litovle a Červenkou směrem dál za Tři Dvory. Je potřeba to udělat tak, aby úprava pak neohrozila okolní vesnice nebo obce, které jsou dál po toku Moravy,“ podotýká starosta.
Podobně jako další samosprávné celky plánuje i Litovel podepsaní memoranda o společném postupu s Povodím Moravy na přípravě protipovodňových opatřeních. Důležitým předpokladem úprav je získání potřebných pozemků, majetkoprávní přípravě se Litovel věnuje ve spolupráci se specializovanou firmou i v posledních letech, stále ale zbývá vypořádat značné množství potřebného území. „Na rozdíl třeba od Olomouce máme nevýhodu v tom, že potřebujeme výkupy řešit s asi sto padesáti majiteli, z nichž někteří jsou nedohledatelní a podobně,“ upozornil Kohout.
Ačkoliv značnou část nákladů pro výstavbu by pravděpodobně nesl stát prostřednictvím Povodí Moravy a dotací, pro Litovel jsou i nákupy či směny pozemků citelným výdajem. „Nutná je pomoc státu, pro město je to obrovské břemeno. Chceme udělat spoustu práce, ale potřebujeme finanční podporu na výkupy i pak na realizaci. Pro nás je to neskutečný ranec peněz. Každý chce s pozemkem kšeftovat, někteří nevěděli, co už by si řekli. Za 300 metrů čtverečních padaly požadavky na částky, za které máme opravené části sídliště. Tak nákladná opatření by nám mohly na dvacet let pohřbít investice a další projekty, které máme připravené a potřebujeme je. Nemáme hned volných tři sta milionů na pozemky. Mnoho let bylo sucho, a naopak všichni říkali, ať děláme opatření pro zadržení vody v krajině,“ přemítá starosta.
„Samotná opatření mají stát přibližně třičtvrtě miliardy, to byl odhad stanovený před pěti lety. Kdyby to stálo miliardu a dostali jsme devadesátiprocentní dotaci, tak stejně musí dát město 100 milionů. To také není možné hradit z rozpočtu,“ dodává Lubomír Broza.
Foto Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
