Zpracuje hnůj i nedožerky. Zemědělcům na Šternbersku slouží nová bioplynka

V úvodu týdne se dočkala slavnostního otevření nová biometanová stanice v Krakořicích, místní části Šternberku. Bioplynka bude zpracovávat lokální odpadní suroviny zejména ze zemědělské produkce podniku Paseka, zemědělská. Materiál se v technologii přemění i na elektrickou a tepelnou energii.
Nová stanice v Krakořicích vyprodukuje přibližně 2 miliony Nm³ biometanu, což v předpočtu odpovídá pokrytí spotřeby přibližně 1 500 domácností. Podnik na Šternbersku vyrábí z bioplynu i elektrickou energii a teplo, která poslouží primárně pro pokrytí vlastní technologické spotřeby. Stavba a následné instalace technologií probíhaly v Krakořicích od úvodu loňského roku.
„Díky výkonové rezervě může kogenerační jednotka po povolení dodávky přetoků do distribuční sítě sloužit jako regulační prvek přenosové soustavy,“ doplnila mluvčí Zuzana Pěkná za firmu agriKomp Bohemia, která zajistila výstavbu zařízení.
Technologie umožní přeměnit řadu surovin a zbytků v obnovitelný zdroj energie. Efektivní využití se tak najde pro hnůj a podestýlku z živočišné výroby, silážní skrývky a nedožerky, řepné řízky či kukuřičná siláž. „Vyprodukovaný biometan je vtláčen do distribuční sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu GasNet,“ podotkla mluvčí Pěkná.
„Do výroby biometanu jsme investovali především kvůli podpoře zemědělské výroby, využití odpadů a oživení brownfieldu v Krakořicích, přičemž cílem je zajistit stabilní příjem v době nestálého trhu zemědělských komodit. Zkušenost s nejasnou podporou a složitou administrativou při uvádění investice do provozu však vyvolává obavy o budoucí rozvoj biometanu v ČR, zejména ve srovnání s příznivějšími podmínkami v některých státech EU,“ upozornila v tiskové zprávě ředitelka společnosti Paseka, zemědělská Jana Krasulová.
Podle Jana Habarta, předsedy Českého sdružení pro biomasu CZ BIOM, je v dnešní době biometan žádaný nejen v dopravě, ale i v průmyslu. „Zároveň je však důležité zdůraznit, že bioplynové stanice, jako například ta v Krakořicích, jsou stabilním zdrojem elektřiny, který může podle potřeb sítě přecházet na špičkovou výrobu. Díky kogenerační jednotce zde navíc dochází k efektivní výrobě elektřiny i tepla, což je ideální spojení technologie a praktického využití. Tento projekt jasně ukazuje, že bioplynky hrají klíčovou roli nejen v oblasti obnovitelného plynu, ale také flexibilní výroby elektřiny klíčové pro odchod od uhlí,“ poznamenal Habart.
Čisticí jednotka agriPure V2 500 o výkonu 500 Nm3/h
KGJ agriKomp BGA 136 o výkonu 250 kWel. / 275 kWtep.
Vtláčecí jednotka – napojení na VTL plynovod GasNet 1,097 km
Vstupní jímka, silážní žlab, 2 fermentory a 1 dofermentor, koncový sklad digestátu
Zpracovávané suroviny: hnůj a podestýlka z živočišné výroby, nedožerky a skrývky siláží, řepné řízky a kukuřičná siláž
Automatizovaný řídicí systém sleduje všechny klíčové parametry provozu, pravidelná údržba hlavních technologických komponent zajišťuje vysokou efektivitu
Kapacita výroby biometanu: 500 Nm³/h, roční produkce cca 2 miliony Nm³.
Zdroj: agriKomp Bohemia
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
ZprávyČtyři kuličkodráhy s 16 cestami. Areál na Králickém Sněžníku nabízí novou atrakci
ZprávySedmdesát let historie výroby výhybek v Prostějově digitálně. Pomáhají studenti
SpolečnostNárodní dům v centru Prostějova pohlídají kamery. Město za ně dá 160 tisíc korun
Plzeňská Drbna











