Protipovodňová ochrana pro Hanácké Benátky: Litovel objedná speciální matematický model
Uzavření memoranda o spolupráci při přípravě protipovodňových opatření schválili zastupitelé města Litovle. Hanácké Benátky byly i při loňské povodni jedním z nejvážněji zasažených míst na Olomoucku. Ochrana sídla na šesti ramenech řeky Moravy představuje složitou problematiku, která se řeší už mnoho let. Pro vybudování obtoku bude potřeba vykoupit značné množství pozemků.
Protipovodňová ochrana Litovle by se měla budovat po etapách, pro přesnější představu o jejich podobách si nechá město vypracovat odborný matematický model.
„Velmi oceňuji přístup města nejenom v rámci předloženého memoranda, ale zejména ve věci zpracování modelu, který městu umožní posoudit všechny možné varianty ochrany, doporučí dílčí etapy a rovněž odpoví na řadu otázek, které jsou dnes předmětem nejasností mezi občany. To, že zastupitelstvo schválilo i další výkupy pozemků je pro mě vynikající zpráva. Nedořešené majetkové otázky brzdí zahájení přípravy. Městu Litovel budeme odborně plně nápomocni, i když musíme velké úsilí vynakládat na odstranění loňských zářijových povodňových škod na severu Moravy,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Povodí Moravy David Fína.
Podle Antonína Tůmy, ředitele pro správu povodí z Povodí Moravy je potřebné území, kterým by měla při povodních protékat voda, již dané výškovou polohou lokality. Odborný model však bude záměr ještě konkretizovat. Místostarosta Litovle Lubomír Broza (SNK) již dříve specifikoval, že obtokové rameno by mělo vést od Nových Zámků, mezi okrajem Litovle a Červenkou směrem dál za litovelskou místní část Tři Dvory. „Vzniklo by obtokové území, které by kromě povodně bylo využíváno k jinému účelu, ať už by se jednalo o park, hřiště či rekreaci. To by záleželo na rozhodnutí města. Šlo by o snížené území, kterým by za povodně prošla velká voda a zároveň by tam nevznikla škoda. Tak to má třeba Vídeň nebo jiná města. Jde o oblast, kterou třeba jednou za dvacet let projde povodeň a pak se uklidí a znovu se využívá. Jinak vůbec není poznat, že se jedná o technické protipovodňové řešení,“ vysvětlil na jednání zastupitelstva Antonín Tůma.
Ve spolupráci s Povodím Moravy tak bude na základě memoranda řešit Litovel složitou a velmi nákladnou přípravu opatření, které si vyžádá rozsáhlé výkupy či směny pozemků. Podle ředitele Tůmy by už v úvodních měsících zpracování matematického modelu mohli odborníci poskytnout první výsledky, které pomohou při majetkoprávní přípravě.
„Ohrožení Litovle povodňovými průtoky přichází stále častěji, a to nejen těmi katastrofálními, jako loni nebo v roce 1997. Městu mohou způsobit škody i bleskové povodně během extrémních bouřek,“ upozornila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Rizika spojená se záplavami nedopadají jen na současné nemovitosti v Litovli, jsou zároveň i limitem pro město. „Při vytváření nového územního plánu zažíváme velmi krušné chvíle, kdy velmi složitě hledáme nějaké lokality, kam by se dalo město rozvíjet. Takřka celá Litovel je na mapách hydrorozlivů červeně vyznačená, s odborem životního prostředí probojováváme alespoň nějaké plochy pro budování staveb či infrastruktury,“ upozornil místostarosta Broza.
„Povodně mohou udeřit kdykoliv, a proto v posledních měsících vedeme intenzivní jednání se zástupci Povodí Moravy, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí o způsobu financování ochrany města. Systém odvodnění města je složitý. Skládá se z řady náhonů, kanálů i vodních příkopů. V zastavěném území se těžko zvyšuje průtočnost, systém je náročný na manipulace, a proto bude nezbytné vodu od města odklonit, a přitom neohrozit sousední obce. Optimální řešení nám dají právě výstupy z objednávaného matematického modelu,“ poznamenal starosta Litovle Viktor Kohout (SNK).
