Krmivářská alchymie. Zoo Olomouc za potravu pro zvířata dala loni 8,7 milionu
Přibližně o pět procent se meziročně zvýšily náklady Zoologické zahrady Olomouc na krmivo pro zvířata. Potrava pro přibližně 1800 zvířat vyšla loni celkem na 8,7 milionu korun. Příprava krmných dávek představuje v řadě případů vysoce odbornou činnost, aby bylo obyvatelům zoo možné dodat všechny potřebné živiny v obdobném režimu jako ve volné přírodě.
„Roční útrata za nákup krmiva v roce 2025 činila 8 662 332 Kč. Denní náklady tak představovaly částku 23 732 Kč. V roce 2024 se jednalo o částky: 8 250 258 Kč a 22 542 Kč,“ porovnala v tiskové zprávě bilance předchozích let krmivářka Zoo Olomouc Dana Smičková.
„Tak jako u lidí je dobrá kondice zvířat závislá na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy. Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor, v centrální kuchyni se krájí, krouhá, vaří, loupe. Nejinak je tomu na samostatných terénech. Vše tedy velmi blízce připomíná běžnou lidskou domácnost,“ říká mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská s tím, že rozdíl je ale znatelný ve skladbě zvířecích jídelníčků. Ty zahrnují červy, myšata, exotické ovoce i třeba kozorožce určeného ke zkrmení.
„Olomoucká zoo však cíleně zvířata za účelem zkrmení nechová. Výjimku tvoří omezené množství krmných hlodavců, jež se usmrcují v souladu s platnou legislativou. Živými zvířaty krmit není přípustné, neboť bychom porušovali zákon na ochranu zvířat, jelikož lovená kořist nemůže v rámci výběhu či ubikace utéct. Jinak je tomu u plazů, kteří se živým krmivem krmit musí,“ vysvětluje mluvčí.
Nejnákladnější krmné dávky má tradičně tygr ussurijský, největší poddruh tygra a největší kočkovitá šelma světa, denní potrava vyjde na asi pět set korun. Při jeho krmení se ale zohledňuje i fakt, že ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví. „Proto velkým šelmám simulujeme hladovku zhruba dvakrát až třikrát týdně, abychom malými krmnými dávkami nezatěžovali jejich zažívání,“ podotýká Iveta Gronská. Masožravci v zoo dostávají hovězí, drůbeží, zvěřinu, vepřové, skopové i králíky či křepelky.
Na ploše 42 hektarů chová Zoo Olomouc okolo 1819 jedinců zvířat ve 387 druzích, což vyžaduje také značné znalosti pro zajištění kvalitní potravy pro různorodé živočichy. „Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají. Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii, neb je potřeba nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Od lišejníků, přes termity až po mnoho dalšího, což není vždy snadné,“ dodává mluvčí.
Nejrozmanitější stravu mají drobné drápkaté opičky. „Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic, nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby,“ zmiňuje mluvčí Gronská s tím, že mezi zvířecí labužníky se řadí i například mravenčník stromový či hrabáč kapský, jejichž potrava se skládá z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
