Archeologům se podařilo odkrýt část barokní císařské silnice z Olomouce do Brna, kterou lze považovat za předchůdce dnešní dálnice D1. Konstrukce byla velmi kvalitní a přežila až dodneška. Šlo o nejkratší spojení hlavních říšských měst, kdy se cesty vyhýbaly osadám a v krajině tvořily nové přímky.
Experti z Ústavu archeologické památkové péče Brno nahlédli do stavebních technik používaných v 18. století při stavbě císařských silnic víceméně náhodou. "Zatímco starší zemské stezky propojovaly především jednotlivé osady, za vlády císaře Karla VI. začala výstavba nových silnic stavěných podle jednotného předpisu, které nejkratší trasou spojovaly hlavní říšská města. Vyhýbaly se dosavadním osadám a tvořily v krajině nové přímky, šlo tedy vlastně o ideové předchůdce dnešních dálnic," vysvětluje archeolog David Parma.
Silnice mezi Olomoucí a Brnem byla otevřena v roce 1740, část její konstrukce se podařilo odkrýt během záchranného výzkumu při rekonstrukci okružní křižovatky ve Slatině. Na místě se dochovala původní barokní konstrukce silnice včetně pozůstatků samotného staveniště.
"Stavba začala odkopáním ornice a vytvořením vodorovného zářezu do svahu, následně byl postaven propustek tvořený dvěma příčnými zdmi a masivní kamennou a cihlovou klenbou. Při zdění konstrukce byly vykopány dvě pravoúhlé stavební jámy na hašení vápna, po použití opět zaplněné. Poté byly vyhloubeny příkopy po stranách cesty a položen povrch komunikace tvořený velkými bloky vápence z nedaleké Stránské skály zasypanými na povrchu vápencovým štěrkem," popsal Parma.
Úterý, 23. července 2024, 09:01
Olomoucký krajský úřad se opakovaně zabývá záměrem výstavby obrovské odstavné plochy u dálnice D35, která by měla vzniknout poblíž Litovle či Loštic. Ředitelství silnic má pro projekt nazvaný D35 odpočívka Mohelnicko dvě varianty, které procházejí...
Vozovka měla šířku devět metrů a úspěšně fungovala dlouhou dobu, neboť dalšími vrstvami byly štěrkové lůžko, dlažba z žulových kostek a asfaltové povrchy.
"Možnost poznat detailněji stavební techniky barokních silničářů se naskytla díky navyšování, nikoliv odstraňování starších terénů, a také tak díky kvalitě prvotní stavby, která evidentně staticky vyhovovala jako základ pro všechny další rekonstrukce. Masivní klenba propustku ostatně zůstane pod tělesem komunikace po patřičných úpravách zachována," dodal archeolog.
Foto poskytl Ústav archeologické památkové péče Brno
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
