Sbírkové skleníky olomoucké Flory hostí od čtvrtka 4. června 2020 unikátní výstavu masožravých rostlin. Přehlídka s výstižným názvem Živé pasti je výjimečná a Olomouc nic takového v obdobném rozsahu dosud nezažila. K vidění zde totiž jsou téměř všechny masožravky světa z většiny klimatických pásem. O masožravých rostlinách se rozvyprávěla Martina Oulehlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se v Olomouci podílela na přípravě výstavy.
Mezi původní tuzemské masožravky patří dva druhy rostliny tučnice, které se živí drobným hmyzem. Kořist lapají pomocí plochých listů pokrytých kapičkami trávicího enzymu, na který se hmyz přilepí. „Tučnice jsou ve volné přírodě celkem nepřehlédnutelné. Naopak méně nápadná je masožravá rostlinka bublinatka, které u nás roste osm druhů. Je ponořená pod hladinou a pomocí speciálních měchýřků opatřených nepohyblivým víčkem je schopna obrovskou rychlostí ulovit prvoka nebo drobného korýše, které nasaje pod tlakem jako vysavač,“ řekla Oulehlová.
Mezi původní květenu patří také tři druhy rosnatky a dva kříženci. Jednoho křížence vytvářejí rosnatky a druhého tučnice. Tuzemské a cizokrajné masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Signál k „útoku“ získá mucholapka díky citlivým chloupkům na listech pasti.
Některé masožravé rostliny používají lepivé pasti, což je i případ tuzemské tučnice. „Jejich listy pokrývají chloupky, které vylučují lepkavou kapičku vonící po sacharidech. Vůně přiláká hmyz, který se přilepí. V tu chvíli začíná trávicí fáze a začnou naplno pracovat enzymy produkované rostlinou. Do této skupiny s lepivým typem pastí patří rosnatka či rosnolist lusitánský, což je největší evropská suchozemská masožravá rostlina,“ řekla Oulehlová.
Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž by se o to rostlina sama aktivně zasloužila. Hmyz masožravka přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Na povrchu může mít trubice červené žilkování, kterým rostlina napodobuje vzhled masa.
Gravitační past používá například špirlice, která v Česku neroste. Jakmile hmyz dosedne na okraj trubicovitého listu, tak do něj sklouzne. „Uvnitř pasti je hladká vosková vrstvička a jsou speciální chloupky otočené směrem dolů, které brání tomu, aby se hmyz dostal zpět ven. Když postupně proklouzne až do kapaliny uvnitř pastí, tak se spustí mechanismus trávení,“ řekla Oulehlová.
Některé cizokrajné masožravky nepohrdnou ani větším soustem. „Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny. Může se do nich chytit ještěrka, žabka a dokonce i menší hlodavec,“ dodala Oulehlová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
