Po měsících příprav, renovací a specializovaném transportu je v Hanáckém muzeu v Příkazích u Olomouce k vidění jedinečná stodola, jejíž nejstarší součásti mají původ v roce 1555. V sobotu bude muzeum pro návštěvníky otevřeno zdarma. Chystají se také komentované prohlídky starobylého exponátu, jehož odborný přesun z Hranicka se souvisejícími pracemi vyšel na skoro čtyři a půl milionu korun.
Po generace stodola patřila rodině Vinklárků z obce Skalička u Hranic. Když odborníci nalezli zchátralou stodolu na zahradě Antonína Vinklárka, vytrhli mu tím trn z paty. Na stavbu měl již v ruce demoliční výměr, se kterým si však nevěděl rady. V objektu, který po staletí využívali jeho předci, však odborníci objevili unikát - jednu z nejstarších roubených staveb na území České republiky. Stodolu mu poté před očima rozebrali do detailů a odvezli. Nyní je po rozsáhlé rekonstrukci největší pýchou v 60 kilometrů vzdáleném Hanáckém muzeu v přírodě v Příkazích u Olomouce.
"Už od roku 2011 jsem měl na stavbu demoliční výměr, ale nevěděl jsem, jakým způsobem to odstranit, protože to bylo v havarijním stavu. Byl jsem pak rád, že přišli pracovníci muzea a zjistili, že jeden trám je starý a nakonec je stará celá stodola. Trochu jsem to tušil, kdysi jsem si přečetl v kronice, že můj prapradědeček dělal v roce 1640 ve Skaličce rychtáře," řekl původní majitel stavby Antonín Vinklárek. Odborníci nakonec nejstarší části stodoly datovali za pomoci dendrochronologického průzkumu až do roku 1555.
Stodolu jeho rodina využívala po generace. Původně vlastnila až 13 hektarů polností, než byl Vinklárkův otec donucen vstoupit do družstva. "Můj otec by se teď v květnu dožil 101 let, jako kluk tam dělal a vyprávěl mi, jak ve stodole mlátili obilí a uskladňovali ho," doplnil Vinklárek. I v posledních letech sloužila stodola stále svému účelu, majitel v ní uskladňoval balíkovanou slámu, protože choval berany.
Čtvrtek, 26. května 2022, 07:19
Do expozice před zraky návštěvníků se po několika měsících vrátily samice stromových mravenečníků v Zoo Olomouc i se svými potomky. Na svět v lednu a v únoru přivedly mláďata, a tak byl potřeba klid v dočasném ubytování. Rozmnožování mravenečníků je...
Ze současné podoby stodoly, která prošla po rozebrání ve Frenštátě pod Radhoštěm náročným restauračním a konzervačním procesem, má upřímnou radost. "Byl jsem rád, že se zakonzervovala. Celý proces trval nějakou dobu, už jsem měl strach, že mi přijde kvůli demolici ze stavebního úřadu nějaká pokuta. Pak jsme si říkali, když ta stodola tam stojí čtyři století, tak už to tři čtyři roky počká. A nakonec se to podařilo," doplnil muž, který stodolu daroval Národnímu muzeu v přírodě, pod které spadá areál v Příkazích.
Na místě stodoly ve Skaličce už nyní podle Antonína Vinklárka roste tráva. Nejprve museli zavézt místo zeminou, protože odborníci odvezli i původní mlat, aby zachovali co největší autenticitu. Podle původní receptury jej také prolili 40 litry volské krve. "Zůstala tam tak díra, naštěstí jsem se domluvil se starostkou a místo jsme zavezli hlínou ze stavby víceúčelového hřiště. Pak jsem to zasel a nyní už to tam seču," dodal s úsměvem Vinklárek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
