Dnes, 10:02
Nedaleko Brna se odehrála jedna z největších bitev na našem území. Nutno podotknout, že rakouská, toho času tedy i česká vojska zde utrpěly jednu z nejhorších porážek své historie, nehledě na to, že za ně nastoupili především Rusové. Olomoucká pevnost tehdy byla na dostřel, Napoleon ji však nepotřeboval.
Letos se zejména ve Slavkově připomínalo 220. výročí bitvy, která se nedaleko tohoto městečka odehrála v roce 1805 a je pravděpodobně nejslavnějším vítězstvím Napoleona Bonaparta. Jako slavný okamžik ji však může vnímat jen učebnicová historie.
V praxi střetu armád tří císařů předcházelo a samotnou bitvu doprovázelo kruté rabování. Například jeden z velitelů, který se účastnil klíčového Napoleonova manévru zvaného Lví skok, kdy Francouzi úspěšně vpadli do týlu nepřátelského vojska, uvedl, že pro jistotu nebrali žádné zajatce. V praxi to znamenalo nemilosrdné povraždění vzdávajících se vojáků. Celá řada ruských, těžce zraněných vojáků byla po bitvě pohřbena zaživa.
Přítomností vojsk trpěli i obyvatelé moravských vesnic. Dochovala se řada svědectví o rabování nepřátelských armád. Možná trochu kuriózně vyzní, že Francouzi kromě jídla nebo koní rabovali třeba také dětské kolébky nebo dřevěné střechy. Asi 70 tisíc mužů čítající vojsko v prosinci potřebovalo pořádné množství dřeva na udržení táborových ohňů. Vyschlé šindele ze střehy nebo dřevěný nábytek posloužil jako výborné topivo.
Neděle, 19. října 2025, 13:08
Ačkoliv je bývalé sídlo Lichtenštejnů ve Šternberku označováno za hrad, se středověkem ho pojí především romantická představa. Stavba chátrala do poloviny 19. století, kdy se jí rozhodl opravit šlechtic omámený dobovou módou ve fascinaci historií.
Nerabovali zde ovšem jen Francouzi. U Slavkova se totiž střetli s ruskou armádou, ačkoliv vojáci východního spojence rakouského císaře zde byli v roli osvoboditelů, podle dobových svědectví se chovali také „jako dobytek“.
Řada místních mužů byla zverbována do rakouské armády, domácí vojsko však hrálo v celé bitvě jen marginální roli. Rusů bylo u Slavkova pravděpodobně podobné množství jako Francouzů, ale v bílých rakouských uniformách zde bojovala asi jen 16 tisíc mužů.
Ruský car Alexandr v době setkání se svým rakouským protějškem ve Šternberku, kam mu z Olomouce vyjel František I. naproti z Olomouce, situaci komentoval, že armáda tuzemského panovníka „už neexistuje.“
Neděle, 28. září 2025, 09:57
S historií Uničova na Olomoucku je spojena pověst o záchraně města před husitským útokem z rukou Panny Marie. Na počest tohoto zázraku se ve městě uchytila unikátní tradice uctívání svíce. Tradic spojených s pověrečnou zbožností je křesťanství plné,...
Olomouc byla významným strategickým bodem. V 17. století se město proměnilo v pevnost, a tím získalo strategický význam. V praxi se však do bojů pevnostní systém v okolí Olomouce během své dlouhé historie mnohokrát nezapojil.
Vojáci v Olomouci byli po porážce u Slavkova připraveni k tvrdému střetu s vítězným Napoleonem. Francouzský vojevůdce poslal jezdecky předvoj s trubačem, který vyzval obránce olomouckých pevností, aby se vzdali, ti odmítli, ale na obléhání nedošlo.
Kruté zacházení francouzských vojáků na Moravě podtrhuje totiž ještě jednu důležitou věc v Napoleonových plánech. Rozhodující bitva u Slavkova byla jeho strategickým cílem, jelikož možnosti manévrovacího boje jeho vojsk na nepřátelském území již byly v prosinci roku 1805 značně vyčerpané.
Vítězství v rozhodující bitvě bylo přesně to, co si Napoleon přál, na další drtivá vítězství mu však již mnoho sil nezbývalo a útočit na sofistikovanou pevnost v Olomouci s klesajícími teplotami, když se rakouské soustátí zdálo na kolenou, mohlo být zbytečné. Pevnost tak sice tentokrát nebyla využita v přímém boji, ale Napoleona mohla od dalšího ničení odradit.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám