Velikonoce nevelikonoce, politická korida si našla za první tři díly jasné místo v našem pondělním redakčním plánu. Tentokrát jsme se zeptali zastupitelů, zda-li jsou spokojeni se současným využitím Dolního náměstí, ať už z hlediska kulturního, dopravního, či úplně jiného.
Jste spokojeni se současným stavem Dolním náměstí, co se týče jeho využití (kulturní akce, relaxační zóna pro Olomoučany a turisty, parkování…)?
Pokud ne, jaké konkrétní kroky byste podnikli pro zlepšení situace na Dolním náměstí?
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve středu 23. března v 16:30, předsedové či jejich zástupci, měli čas odpovědět do pondělí 28. března, do 12:00.
Dolní náměstí dnes působí nesrovnatelně lepším dojmem než před lety. Nedávno provedená rekonstrukce pozvedla kvalitu tohoto prostoru, na níž se projevuje i to, že většina domů je opravených. Lidé zde mají kam jít; jsou tu kavárny, restaurace, prodejny. Otázkou je nabídka, možná by jiný typ sortimentu přilákal více lidí. To je ale komplexní problém, spojený třeba s tím, jak vysoké jsou v centru Olomouce nájmy nebytových prostor a co vlastně dnes lidé chtějí. Vše pod jednou střechou a slevové akce to asi být nemohou.
Je relativní, zda Dolní náměstí „nežije“. Někteří obyvatelé Dolního náměstí by jistě odpověděli, že žije někdy až příliš. Kulturní akce se v Olomouci odehrávají tradičně především na Horním náměstí, Dolní náměstí bývalo od středověku tržištěm a místem obchodů, což dnes nahradily supermarkety. Když se přeci jen Dolní náměstí zapojí do kulturního dění, třeba do Vánočních trhů, obyvatelé si stěžují na hluk. Dovolím si osobní dovětek: rok jsem bydlel v Riegrově ulici. Bylo to příjemné, ale současně docela komplikované; s rodinou, malým dítětem a psem si to představit neumím.
Nemalou část náměstí tvoří i dnes parkovací místa, ačkoliv těch během rekonstrukce ubylo. Parkují zde rezidenti, ale aut by tu skutečně mohlo být méně. Pokud chcete vidět, jak by vypadalo třeba Horní náměstí plné aut, přijďte 2. dubna od 13:00 na focení v rámci zahájení prací na plánu udržitelné městské mobility. Pro tuto příležitost na něj bude na krátkou dobu umožněn vjezd automobilům. Ale zpět k Dolnímu náměstí. Osobně by se mi bez auta líbilo mnohem víc. Nevedlo by však právě tohle k vytvoření prostoru bez života? Náměstí v centru historického města plní více funkcí – rezidenční, obchodní, kulturní, roli v cestovním ruchu i dopravě. Režim takového veřejného prostoru musí být schopen brát v potaz všechny tyto funkce. Radikální změna ve prospěch jedné z těchto funkcí by mohla vést k nerovnováze a nakonec dění na Dolním náměstí ještě ublížit.
Od výročních a sobotních trhů, přes stanoviště autobusů až po současnou podobu s farmářskými trhy v létě a umělým kluzištěm v zimě. To vše bylo a je Dolní náměstí v Olomouci.
Dolní náměstí se podařilo, troufnu si říct bezproblémově, opravit. Renovace se dočkaly i Jupiterova a Neptunova kašna a zejména Mariánský sloup. Nerad bych opomněl také vytvoření proskleného náhledu na základy gotické sakrální stavy, stejně jako její starší románské předchůdkyně.
O historické jádro je nutné pečovat a jsem rád, že se tak poměrně pravidelně děje. Nicméně co bude následovat? Vzácné kašny uprostřed zaparkovaných aut? Mariánský sloup obklopený pouťovými atrakcemi? Tak takhle prosím ne!
Dokáži se smířit se současnou podobou náměstí s obvodovým parkovištěm, nicméně jeho rozšíření bychom rozhodně nepodpořili. Navrhuji pokračovat v tradici menších a specifických trhů (farmářský, fashion, knižní atd.), které dávají historickému náměstí jakousi novou, aktivnější atmosféru. Již poněkud dlouhodobějším cílem by bylo kulturní oživení Dolního náměstí, které je v tomto poněkud zastíněno náměstím Horním. To je však samozřejmě téma na delší debatu s kulturními činiteli, nicméně bych to viděl jako velký přínos a zpestření nabídky jak pro občany, tak také pro turisty!
Rekonstrukce je provedena, může již být každý generálem. Pokud mám tedy tuto roli přijmout, rád bych také pochválil, ale co? Snad že po rekonstrukci není Dolní náměstí horší než před ní. Myslím si ale, že to je málo. Když přemýšlím proč to tak je, vrací se mi z podobných městských akcí neustále na mysl přesvědčení, že městu chybí vize. Alespoň taková, která by naznačovala něco nového, jiného, která by reagovala na světové trendy, na současného člověka, ne ta, která jen suše říká, že buď je všechno v pořádku, a nebo se to jen opraví, a nebo, což registruji poslední dobou ve zvýšené frekvenci, že to je věc státní správa, a že do toho nemůže samospráva, tedy radnice, zasahovat.
Ale k náměstí. Pro mě je možné využití každého takového prostoru dáno jednak jeho funkcí, organizací prostoru, charakterem či atraktivitou, a také uživatelskou pohodou. O funkci se přetahuje náměstí s nedalekou Šantovkou, k tomu není co dodat, snad jen, že tam jsou navíc i veřejné záchodky. Organizaci a rozvržení ploch z velké míry určili památkáři. Doba vzniku, která dala Dolnímu náměstí gotický půdorys, a následná století včetně baroka oddělené chodníky ale nepotřebovaly. Lpět tedy na jejich jakési původní poloze mi připadá jako zajímavý akademický problém. Aby náměstí žilo, myslím, že by mělo více reagovat na potřeby a život dneška. A k tomu je takový prostor pro parkování aut škoda. Vadí mi, že z velké části je náměstí lemováno podél chodníků šikmým stáním. Člověk stojící uprostřed tedy ani nevidí, co mu nabízejí domy okolo. Když se s parkováním nedá pod zem, jsou běžné ve světě parkovací domy. Podél třídy Svobody je na ně místa dostatek.Potom by bylo potřeba na ně automobilisty ale navyknout, aby nezůstávaly osiřelé jako ten pod Náměstím Republiky. Charakter je dán historií, ale ta by mohla být doplněna otiskem naší doby, třeba moderní reminiscencí na to, co už dnes neuvidíme, n ějakou výraznější stopou po gotické kapli sv. Markéty. Lampy pro mě důstojným otiskem dneška rozhodně nejsou. A nakonec, uživatelskou pohodu narušuje mnohde nedobře provedená dlažba s příliš velkými spárami nebo chybějícími kameny, nelogicky umístěné stojany na kola, nevzhledně nabourané "papírové" sloupky, nebo pohozené lavičky.
Já bych inspiraci hledal v některých městech jižní Francie, kde je historický ráz nejen zachován, ale je úplně samozřejmě a nenásilně propojen s dnešním způsobem života. Nebál bych se více zeleně, když Horní náměstí je kamenné, více celoročního posezení a občerstvení ve volném prostoru, chybí mi třeba pítko, a hlavně ty veřejné záchodky. Nahlédnout se dá třeba i k nejbližším sousedům, příkladně do Polského Gdaňsku na Dlugu.
V posledních letech učinila městská samospráva řadu kroků pro „zušlechtění“ tohoto jedinečného historického prostranství. Ať už se jednalo o rozsáhlou rekonstrukci, která umístila na náměstí jako jeho nedílnou součást zeleň v podobě stromů v některých jeho částech, nebo nedávno vyhraný „boj“ s památkáři o možnosti umístění mobiliáře kaváren na náměstí nad rámec letních měsíců. Letos jsme také oživili myšlenku umístění pítka na tomto prostranství, které by na jedné straně sloužilo jako funkční prvek zdroje pitné vody a na druhé straně jako lákadlo v podobě dalšího architektonického skvostu z dílny sochaře Ivana Theimera. V minulých letech se postupně začal Dolnímu náměstí také vracet jeho historický účel tržiště v podobě farmářských nebo vánočních trhů, které jsou dlouhodobě vyhledávanou atrakcí nejen obyvateli města, ale i turisty. Toto je dle mého mínění trend, který pomůže zvýšit zájem o toto náměstí, nicméně je třeba mít stále na paměti, že v řadě znaků se odlišuje od Horního náměstí a vzhledem k jejich rozdílné funkci bude zřejmě vždy stát tak trochu v jeho stínu.
Na dolní náměstí se můžeme dívat mnoha způsoby. Jako na menšího a méně důležitého sourozence toho "velkého" Horního nebo naopak jako na jeho integrální součást. Takto vnímám tento prostor i já. Nejsem architekt ani památkář a tak zdařilost rekonstrukce vnímám jako občan a "uživatel". Celý prostor dnes na mě působí daleko kompaktnejším a upravenějším dojmem, přesto mám pocit určité prázdnoty. Možná to je tím, že centrum se vylidňuje a vytrácí se duch místa, který tvoří místní obyvatelé-komunita. Sám jsem na dolním nějaký čas bydlel a v 90tých letech to bylo v některých domech ghetto. Skladbu obyvatel dnes neznám, ale daní za neřízenou výstavbu nákupních center je určitě střídání komerčních nájemců, kteří k místu nemají osobní vztah a tudíž na něj pohlížejí jen jako na plac k obchodu či kancelář, kde pracují. A když obchod nejde, tak odejdou. Mnoho bytů je nájemních a i zde budeme těžko hledat místní patrioty, kteří budou vytvářet poptávku po stálých službách. A turistický boom se stále nekoná.
Nemá-li se stát dolní náměstí průchoďákem od radnice do Šantovky, musí stále ještě hledat svůj potenciál. A ten podle mého neobjeví náhodní turisté, ale opět jen silná místní komunita. Přitom například pro umělce a kumštýře všeho druhu by to mohlo být komunitní centrum jako stvořené. Co se využití jako příležitostného tržiště týká, určitě je to dobré, ale jen dočasné řešení. Dále postrádám například větší propojení centra města s výstavou Flora. Přenesení části prodejních či výstavních ploch do centra by do něj nalákalo i více návštěvníků. Celkově ale nepatřím ke kritikům centra a na druhou stranu mi klidnější tempo na dolním náměstí i vyhovuje. Jen kdyby se tak dalo sedět na zahrádce ve stínu stromů. To by místní patrioti určitě taky uvítali. A já bych uvažoval, zda se jím taky znovu nestat :-)
Na dotaz redakce nereagoval.
Na dotaz redakce nereagovala.
Na dotaz redakce nereagoval.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
