V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Jak by měla vypadat restaurační zahrádka v městské památkové rezervaci a má město vůbec podobu zahrádek regulovat?
Odpovědi zastupitelů nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle času doručení do redakce.
Yvona Kubjátová (ČSSD)
Pokud má město vyhlášenou městskou památkovou rezervaci a má tam schválené rámcové regulace na umisťování restauračních zahrádek, tak musí podobu těchto zařízení regulovat. Myslíme si, že zpracovaný materiál Restaurační zahrádky v MPR Olomouc je solidní podklad pro umístění a především pro očekávaný vzhled těchto zařízení. Za praktické považujeme i závazek města, že připraví dotační program pro nově budované nebo přebudovávané zahrádky. Pokud se bohulibé záměry města v tomto směru naplní, strčí Olomouc do kapsy i Paříž, která tyto věci kupodivu zas tak úplně vážně nebere.
Marek Zelenka (Piráti a Starostové)
Největší radost mi v centru loni udělala zahrádka kavárny Trieste. Konečně někdo, kdo pojem "letní zahrádka" chápe jako designovou výzvu, jako vylepšení veřejného prostoru, jako možnost dělat tradiční věci netradičně. Návrh nové metodiky k zahrádkám jde podle mě správným směrem. Má však dva zásadní nedostatky.
První chybou je, že se rada města rozhodla stávající nevyhovující stav změnit tak, že podnikatelé nejpozději za dva roky nedostanou na zahrádku povolení, pokud nebude v souladu s metodikou. A podnikatelům s nevyhovujícími zahrádkami rada nabídne speciální dotaci na jejich přestavbu. Sám bych uvažoval jiným směrem, a to více tržně a s pozitivní motivací. Inspiraci beru v Litomyšli. Tam odměňují provozovatele zahrádek bez podest tak, že mají o polovinu levnější nájem veřejného prostranství. Podesty jsou totiž ten zásadní faktor zahrádky nejvíc zasahující do veřejného prostoru. Kdo trvá na podestě, musí si připlatit. Jednoduché a srozumitelné. Jedinou výjimku pro podesty bych udělal v místech, kde podesta rozšiřuje rovinu chodníku za vysoký obrubník na úkor vozovky či parkovacího místa. Podesty jsou dle návrhu metodiky "nežádoucí", ale ne zakázané. Pochybuji, že ti podnikatelé, kteří do podest investovali statisíce, se jich budou ochotni jen tak zbavit. Systémem "Litomyšl" by k opuštění podesty byli jednoduše motivováni a město by to nestálo ani korunu.
Druhou chybou je z mého pohledu neuvěřitelně složitý a zdlouhavý povolovací proces jako z Asterixe. Pokud bude chtít nový podnikatel rozjet zahrádku na začátku sezóny, bude rád, když dostane povolení uprostřed léta.
Jak z toho ven? Myslet i optikou mimo správní řád. Fakticky jde o tři až čtyři úředníky, kteří budou vedle rady města o zahrádce rozhodovat. Úřad může být "proklientský" a zavázat se, že s žadateli o zahrádku uspořádají úředníci jakési předběžné sezení a vyjasní si, jaké jsou představy podnikatele a limity úřadu. Pokud pak dokumentace dodrží dohodnuté parametry, mohou se úředníci kupříkladu zavázat k tomu, že ve správním řízení budou postupovat v co nejkratším čase a nevyhotoví stanovisko třeba v poslední den zákonné lhůty. A též že si dokumentaci sami přepošlou, namísto stávajícího návrhu, který počítá s tím, že podnikatel pošle úřadu dokumentaci hned třikrát. Každopádně, tak jako tak jsme přesvědčeni, že obsah metodiky je správný a že povede ke kultivaci centra, které už to potřebuje jako sůl.
Jiří Zima (KSČM)
My bychom se měli inspirovat tam, kde se to již podařilo vyřešit. Taková města jsou. Útvar hlavního architekta ve spolupráci s dalšími kompetentními odbory magistrátu by proto měl pro povolování restauračních zahrádek v městské památkové rezervaci stanovit přesná pravidla, aby centrum města nebylo zapleveleno nejednotnými, mnohdy i kýčovitými např. vývěsními štíty restauračních zahrádek. Restaurační zahrádky by měly vkusně doplňovat a zdůrazňovat historický ráz centra našeho města a reklama by z tohoto prostoru měla zmizet úplně.
Magdaléna Vanečková (ANO)
Umístění zahrádek, použitý materiál, mobiliář, to vše určuje kvalitu veřejného prostředí, a proto by měl být brán zřetel na estetično. Zahrádka by měla být ideálně umístěna na chodníku před provozovnou, a to bez použití podesty a výrazných bočnic, které vytváří pohledové bariéry. Ne všude je to však možné. Buď tomu brání příliš úzký chodník anebo nerovný terén, což je v Olomouckých ulicích častý problém. V těchto případech by měla být na k chodníku přilehlé komunikaci umístěna podesta jednoduché konstrukce ze dřeva popřípadě kombinace dřeva a kovu. Stolky a židle by měly být z přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kov nebo ratan. K zastínění by měly být použity slunečníky či mobilní markýzy světlé barvy bez výrazných reklamních log a k oživení předzahrádky by mohly sloužit květníky s rostlinami. Svou jednoduchostí bez zbytečných „příkras“ by tyto zahrádky vkusně doplňovaly krásné historické prostředí, kterým Olomouc disponuje.
Začátkem měsíce jsem se za Komisi městské části Olomouc – střed zúčastnila jednání, při němž byla představena nová metodika týkající se právě restauračních a kavárenských zahrádek umístěných v městské památkové rezervaci. Následně proběhla diskuze představitelů města s majiteli a provozovateli kaváren a restaurací, kterých se nový koncept týká. Naše komise po úpravě a nastavení jednotných pravidel, jak by měly zahrádky před kavárnami a restauracemi v historickém centru vypadat, dlouhodobě usilovala. Myslím si, že historické centrum Olomouce si zaslouží mít esteticky vkusné zahrádky, které zhodnocují a kultivují veřejný prostor, což je i cílem této ucelené koncepce, kterou město představilo.
Čtvrtek, 17. února 2022, 14:44
Město Olomouc chce nastavit pravidla, jak by v historické centru měly vypadat zahrádky před kavárnami a restauracemi. O manuálu diskutuje s provozovateli a ubezpečuje, že cílem není regulace ani nová vyhláška. Město tvrdí, že chce zabránit...
Martin Jirotka (SPD a SPOZ)
Co se týká předzahrádek a jejich vzhledu, v Olomouci neplatí žádná městská vyhláška či jiný obecně závazný předpis, který by jejich podobu definoval či omezoval. V městské památkové rezervaci se provozovatelé zahrádek musí řídit pravidly dané odborem památkové péče SMOl. Památkáři se vyjadřují k rozměrům, podestám, ohrazení, zastínění (markýzy, slunečníky) a k mobiliáři (židle, stoly, lavice). Dále se provozovatel musí pohybovat v režimu zákona o pozemních komunikacích a stavebního zákona. Město jako vlastník nemovitosti povoluje zábor veřejného prostranství a k předzahrádkám se také vyjadřuje organizace nevidomých a slabozrakých. Pro nás z toho vyplývá, že SMOl má dostatečné zákonné pravomoci, jak zajistit, aby památkovou rezervaci nehyzdily nevkusné předzahrádky, ale na místě je také vstřícnost a pochopení provozovatelů.
Víme, že v tuto chvíli Úřad hlavního městského architekta připravil materiál, týkající se vybavení a vzhledu zahrádek, který již provozovatelům představil. K vlastnímu vzhledu zahrádek v městské památkové rezervaci se domníváme, že podesty by se měli povolovat jen ve výjimečných případech z bezpečnostních důvodů, barva slunečníků či markýz by měla být v tónu fasády a neměly by zakrývat průčelí historických domů. Oplocení či zábradlí předzahrádek by mělo být kovové či dřevěné a nemělo by být ověšeno reklamními poutači. Zahrádka by měla být co nejjednodušší, aby splnila svůj účel a výstředně nezasahovala do architektury v našem krásném historickém jádru města.
Pavel Grasse (ProOlomouc)
Určitě má mít město představu, jak by měly zahrádky v městské památkové rezervaci vypadat. Respektive mělo by vést a moderovat širokou diskuzi a výsledky vložit do zásad, jak se bude při povolování zahrádek a mobiliáře postupovat. Zatím vytvořilo zásady dvoje. Ty schválené z roku 2015 se týkají zimy. V nich člověk najde spíše regulace chápající venkovní posezení jako obtěžující pro kulisy historického prostředí, než snahu o kultivované oživení historického centra. Zakázaný je ve světě běžný teplomet i koberec. V době konání vánočních trhů si nesmí restaurace venku umístit nic. Že by vyřešení konkurence? Nevidím smysl ani v každodenním odklízení mobiliáře po 22 hod, každý den přece nesněží. Spíše to působí dojmem opatření na umrtvení centra.
Druhé zásady jsou zatím v pracovním znění a týkají se zahrádek od jara do podzimu. Potřebná je regulace přinejmenším z hlediska umístění zahrádek, aby nebránily průchodu lidí, a především těch nejzranitelnějších v provozu, těch s kočárky, nebo starších se ztíženou mobilitou. Takovým pěkným příkladem je třeba zahrádka před Varnou v Riegrově ulici. Jednoduše anektuje celý chodník s vysokým obrubníkem. Výslednému vjemu nepomáhá ani prknový nájezd, který by mi asi méně vadil na zahrádce ke kompostu. A pak je zde problém designu. Snaha nějak zařídit, aby to bylo pěkné a nehyzdilo celkový vzhled ulice nebo náměstí, či fasády domů. To není žádná novinka a města se s tím potýkají dlouhá desetiletí. Manuál k regulaci zahrádek, který projednala Komise architektury, chápu jako pilotní projekt, který bude průběžně vyhodnocován, tak jak se bude osvědčovat při aplikaci do praxe. Nepochybně město má právo regulovat předzahrádky jako privátní službu ve veřejném prostoru. A míra regulace bude vždy odvislá od subjektivního názoru, ať už vychází z jakýchkoli odborných podkladů. Další snahou města je regulovat stánky na Sadovém náměstí na Svatém kopečku.
Osobně se domnívám, že zásady připravené pro regulaci historického jádra města by měly v přiměřené míře platit i pro hlavní městské třídy a pro ostatní území města. Zásady, ať už ty schválené nebo ještě neschválené by měly být soustavně veřejně diskutovány, třeba i v komisích městských částí, aby je obyvatelé a uživatelé ulic a náměstí mohli přijmout za své.
Michal Giacintov (KDU-ČSL)
Přestože nejsem přítelem regulací, tak v tomto případě si myslím, že je přiměřená regulace na místě. Je správné, že město má zájem na kultivaci veřejného prostoru, především pak v jeho centru, v památkové rezervaci. Návštěvníci města, stejně jako hosté zahrádek, by měli mít možnost užívat si krás města bez předimenzovaných, plastovými stěnami a reklamami zhyzděných zahrádek. Jsem si dobře vědom, že provozovatelé restaurací mají za sebou jedny z nejhorších období, plných všelijakých zákazů a omezení, počínaje zákazem kouření, zavedením EET, omezováním kapacity či otevírací doby, okýnky atd. atp. Proto věřím, že tato regulace bude ze strany města mírná a postupná, byrokraticky oproti dnešnímu stavu zjednodušena tak, aby nevedla k likvidaci dalších provozoven a zahrádek, ale naopak výhradně k jejich kultivaci.
Jan Holpuch (ODS)
Předzahrádka má být hezká, účelná, vkusná a příjemná pro zákazníky. Je otázkou, zda zrovna v dnešní (post)covidové době je zrovna tohle téma tím společensky nejdůležitějším. Když to přeženu, jsem vlastně rád, že nějaké předzahrádky olomoučtí hospodští a kavárníci ještě vůbec otevřou. Osobně nemám pocit, že by v Olomouci plošně docházelo k nějakým dramatickým přešlapům a ty 2-3 odstrašující případy, které se mi vybavují, lze určitě řešit individuálně. Na druhou stranu se veřejná debata kolem jejich podoby a regulace vede řadu let. Řešení ve formě dlouhodobé metodiky, které městská rada nakonec přijala, mi přijde rozumné a náš klub ho podporuje.
Otakar Bačák (spOLečně)
Restaurační předzahrádka má být něco lehkého, vzdušného, výhledu nebránícího, jemně stínícího. Rozhodně ne žádný bunkr či vyhlídková plošina, jak to mnohdy vidíme. V některých městech od dob zřízení předzahrádek turisté neměli možnost uvidět krásu architektury domů, které se za nimi nacházejí. Tak takto určitě předzahrádka vypadat nemá.
Pondělí, 31. ledna 2022, 17:14
V dalším díle Politické koridy předsedové politických klubů v olomouckém zastupitelstvu nebo jejich zástupci odpovídali na otázku: Letos budou v Olomouci dokončeny dvě veledůležité dopravní stavby, most na Masarykově třídě a tramvajová trať na Nové...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
