Sněhové srážky posledních dnů stihly po loňském extrémně suchém létě na většině území Česka nasytit svrchní vrstvu půdy. Rozhodující pro podzemní vody bude stav na konci března, po tání a před začátkem vegetačního období. ČTK to sdělil ředitel pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Záležet bude také teplotách vzduchu. Odborníci se shodují v tom, že pokud půda nezmrzne, může vsakovat dostatek vody použitelný pro jarní vegetaci.
Sníh na většině území ukončil zemědělské a půdní sucho. Kromě střední a jižní Moravy a dolního Poohří a Povltaví jsou svrchní vrstvy půdy nasycené vodou. „Ani na povrchových vodách až na výjimky již o suchu nemluvíme. Naopak v případě podzemních vod zatím deficit z léta na většině území nahrazen nebyl," uvedl Daňhelka. Potvrzuje to i týdenní zpráva o hydrometeorologické situaci z ČHMÚ. Na úrovni silného až mimořádného sucha se stále pohybuje 62 procent podzemních vod mělkých vrtů.
Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z projektu InterSucho by se Čechy z loňského sucha mohly vzpamatovat, na Moravě je situace horší a ani podle prognóz se nemá příliš zlepšit. Podle Daňhelky je sucho v Česku cyklickým fenoménem, kdy jsou v zimě zásoby vody doplňovány a během vegetační sezony jsou většinou spotřebovány. „Záležet bude až na stavu na konci března, jaká bude letošní výchozí pozice v různých oblastech ČR," doplnil.
Sněžení může podle mluvčího Agrární komory ČR Jiřího Felčárka zlepšit vodu v půdním profilu. „Díky tomu, že nejsou žádné velké mrazy, se voda dokáže vsáknout do půdy, případně akumulovat v tocích, rybnících i nádržích," řekl Felčárek. Pokud sníh leží na zamrzlém povrchu, voda odtéká a vsakování je omezeno. „Důležitým faktorem je množství vody obsažené v objemové jednotce sněhu," uvedl Radek Novotný z útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Například prachový sníh obsahuje vody méně než sníh, který padá při teplotách kolem nuly stupňů Celsia nebo nad nulou.
Stav podzemních vod je letos nižší než na začátku loňského roku. Daňhelka ale upozornil na to, že v roce 2018 skončila zima brzy, v nížinách už v únoru, a zásoby podzemních vod začaly klesat dříve, než je obvyklé.
Podle systému HAMR, který měří sucho v Česku, budou v dalších týdnech srážky na horách sněhové, v nížinách dešťové a mohou být příznivé pro doplnění vody v krajině. Vlhkost půdy se v průběhu týdne bude zvyšovat, zejména v její povrchové vrstvě. V následujícím období je možné očekávat mírný vzestup stavu podzemních vod.
Současný stav může vyústit v povodně z tání a dílčích oblev, podle Daňhelky je to v českých podmínkách běžné a každoročně se vyskytující. "V tomto ohledu jsou ohroženější hlavně střední nadmořské výšky, kde je momentálně vyšší nasycení. Na horách, kde se již hromadí větší sněhová pokrývka, pak sníh dokáže vodu z případného deště do značné míry zadržet a tání pozdržet," dodal Daňhelka
Současná vydatná sněhová nadílka především v horských oblastech Česka může pomoci výrobě energie z vodních elektráren. V současnosti růst patrný není, je podmíněn pomalým odtáváním sněhu. Shodli se na tom zástupci odborné veřejnosti, které dnes oslovila ČTK. Podle dalších expertů pomáhá počasí v zimě někdy také větrným nebo fotovoltaickým elektrárnám.
„Platí, že hodně sněhu může znamenat naplnění rezervoárů podzemní vody a důsledkem jsou lepší odtokové poměry i v sušších obdobích léta a podzimu. Může ale také přijít rychlá obleva s povodňovými stavy, při kterých naopak výrobny neběží a navíc mohou nastat škody na stavební části i technologiích," řekl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Zvýšený úhrn srážek má pozitivní vliv na produkci hydroelektráren také podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera. „Příznivé klimatické podmínky pro výrobu ve vodních elektrárnách však zatím trvají příliš krátkou dobu, než abychom mohli mluvit o zásadním zlepšení. Sněhové srážky ve vyšších polohách se navíc na produkci projeví s odstupem vzhledem k postupnému odtávání až během jara," uvedl.
Připomněl, že výrobě ve větrných elektráren naopak svědčí stabilní a silný vítr. "Větrné turbíny se při zpracování větrného potenciálu liší podle typu. Obecně se dá říci, že vyrábět začínají zhruba při větru o síle tří metrů za sekundu, efektivní výroba se uskutečňuje při větru nad deset metrů za sekundu. Naopak při větru nebo nárazovém větru o síle 25 metrů za sekundu je elektrárna z bezpečnostních důvodů odstavována," dodal Schreier.
Výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková uvedla, že pokud svítí slunce, je zima paradoxně vhodným ročním obdobím také pro výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. „Solární panely při nižších teplotách vyrábějí víc energie. Zároveň jsou ale dny kratší a je častěji zataženo. Majitelé elektráren proto každý rok řeší, zda se vyplatí uklízet sníh z panelů, aby mohli i v zimě vyrábět elektřinu," řekla.
Vlastníci fotovoltaických elektráren podle ní někdy zimní kontrolu zařízení podceňují. „Sníh na panelech obvykle postupně odtává a může se stát, že se bude hromadit u spodní hrany panelu. Tam může přimrznout a způsobit deformaci rámů, čímž může dojít k poškození modulu," dodala Hamáčková.
Některé regiony Česka v posledních dnech zasáhlo sněžení a silný vítr. Tisíce domácností byly bez proudu, řada komunikací neprůjezdná. Například na hřebenech Krkonoš aktuálně leží okolo 190 centimetrů sněhu, z toho za poslední dny připadlo 145 centimetrů sněhu za působení silného větru.
